Search

Abstract There is no biomarker reflecting right ventricular dysfunction in HFrEF patients used in clinical practice. We have aimed to look for a circulating marker of RV dysfunction employing a quantitative proteomic strategy. The Olink Proteomics Multiplex panels (Cardiovascular Disease II, III, Cardiometabolic, and Inflammation Target Panels) identified FGF-23 to be the most differentially abundant (more than 2.5-fold) in blood plasma of HF patients with severe RV dysfunction (n = 30) compared to those with preserved RV function (n = 31). A subsequent ELISA-based confirmatory analysis of circulating FGF-23 in a large cohort of patients (n = 344, 72.7% NYHA III/IV, LVEF 22.5%, 54.1% with moderate/severe RV dysfunction), followed by multivariable regression analysis, revealed that the plasma FGF-23 level was most significantly associated with RV dysfunction grade (p = 0.0004) and congestion in the systemic circulation (p = 0.03), but not with LV-ejection fraction (p = 0.69) or estimated glomerular filtration rate (eGFR, p = 0.08). FGF-23 was associated with the degree of RV dysfunction in both sub-cohorts (i.e. in patients with and without congestion, p

BackgroundRight ventricular (RV) function is currently being evaluated solely according to the properties of RV myocardium. We have tested a concept that in patients with heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF), RV assessment should integrate the information about both RV function as well as size.MethodsA total of 836 stable patients with HFrEF (LVEF 23.6 ± 5.8%, 82.8% males, 68% NYHA III/IV) underwent echocardiographic evaluation and were prospectively followed for a median of 3.07 (IQRs 1.11; 4.89) years for the occurrence of death, urgent heart transplantation or implantation of mechanical circulatory support.ResultsRV size (measured as RV-basal diameter, RVD1) was significantly associated with an adverse outcome independent of RV dysfunction grade (p = 0.0002). The prognostic power of RVD1 was further improved by indexing to body surface area (RVD1i, p 0.03, p 60), patients with milder degree of RV dysfunction but more dilated RV had similar outcome as those with more severe degree of RV dysfunction but smaller RV size (all p > 0.50), independent of tricuspid regurgitation severity and degree of pulmonary hypertension.ConclusionRV dilatation is a manifestation of RV dysfunction. The evaluation of RV performance should integrate the information about both RV size and function.

Abstract The role of metformin (MET) in the treatment of patients with advanced HFrEF and type 2 diabetes mellitus (DM) is not firmly established. We studied the impact of MET on metabolic profile, quality of life (QoL) and survival in these patients. A total of 847 stable patients with advanced HFrEF (57.4 ± 11.3 years, 67.7% NYHA III/IV, LVEF 23.6 ± 5.8%) underwent clinical and laboratory evaluation and were prospectively followed for a median of 1126 (IQRs 410; 1781) days for occurrence of death, urgent heart transplantation or mechanical circulatory support implantation. A subgroup of 380 patients (44.9%) had DM, 87 of DM patients (22.9%) were treated with MET. Despite worse insulin sensitivity and more severe DM (higher BMI, HbA1c, worse insulin resistance), MET-treated patients exhibited more stable HF marked by lower BNP level (400 vs. 642 ng/l), better LV and RV function, lower mitral and tricuspid regurgitation severity, were using smaller doses of diuretics (all p

Bezpečnost se týká prakticky každého jednotlivce i společnosti jako celku a pocit míry bezpečnosti má vliv na osobní život i pracovní a další společenské činnosti. Osoby se specifickými potřebami jsou řazeny do kategorie osob s vyšší vulnerabilitou (zranitelností), proto i při mimořádných událostech jsou zranitelnější než většinová populace. K tomu přispívá zejména nedostatečné povědomí o specifických potřebách osob s dílčími typy zdravotního postižení, neexistence odpovídajících inkluzivních politik, strategií a programů pro snížení či odvrácení rizika, nedostatečný přístup k informacím či nepřístupná zařízení a služby. Pro zvýšení bezpečnosti osob se zdravotním postižením je proto nezbytné zvyšovat jejich povědomí o možnostech získání informací, řešení a chování při nastalých mimořádných událostech, ale zejména vhodně upravit plány pro řešení krizových situací tak, aby obsahovaly i opatření týkající se osob se zdravotním postižením. V teoretické rovině se zaměříme na atributy v kontextu jednotlivých speciálněpedagogických disciplín, v praktické rovině pak na postoje, názory a mínění cílové skupiny na oblast bezpečnosti a vulnerability.

Text příspěvku je zaměřen na bezpečnost dětí se zrakovým postižením na internetu. Jeho obsah vychází z příruček a studií, které jsou aplikovány především na intaktní děti, žáky a studenty. Je však možné s nimi pracovat i u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, v našem případě u žáků se zrakovým postižením. Předložený text pojednává o problematice kyberšikany a kybergroomingu jako nejčastějších jevů spojených s rizikovým chováním na internetu u dětí. Dále jsou charakterizována specifika dětí se zrakovým postižením při pohybu na internetu ve vztahu k bezpečnosti. S rozvojem technologií a jejich využíváním nejen v rámci vzdělávání, ale především ve volném čase je bezpečnost zcela zásadní. Technologie a internet s sebou přinášejí řadu pozitivních, ale také negativních dopadů. V daném kontextu však není zapotřebí pohyb na internetu u dětí eliminovat nebo zcela omezovat. Podstatné je znát možná rizika, která se s užíváním internetu pojí a způsoby, jak daným problémům předcházet.

Existují oblasti úpravy prostředí, do kterých je možné zaměřit speciálněpedagogickou intervenci? Cílem příspěvku je deskripce postojů a obav, které se v souvislosti s nevyhovujícími podmínkami v prostředí vynořují. Domníváme se, že vhodným uspořádáním prostředí lze eliminovat některé příznaky nemoci či zdravotního postižení, proto je dílčím cílem výzkumu tvorba vlastního návrhu úprav prostředí oslovenými respondenty se zdravotním postižením. Výsledky by měly být promítnuty do plánování dalších výzkumných aktivit, praktických aktivit v terénu a také do přípravy budoucích speciálních pedagogů.

Der Artikel verfolgt das Ziel, die Leser mit den sich rasch entwickelnden Trends der Blindengrafik vertraut zu machen. Die Elemente der Blindengrafik kommen auch im üblichen Leben vor, wir begegnen ihnen fast täglich. In letzter Zeit dringen auch moderne technische Trends in diesen Bereich vor, wie z. B. der 3D Druck. Die Arbeit macht mit der Forschung der taktilen Graphik vertraut, die im Zusammenhang mit dem Buch Blindengrafik: Reliefgraphik und ihre Rolle im Leben von Personen mit Sehbehinderung (Růžičková, Kroupová, 2020) durchgeführt wurde. Die Forschungsgruppe bestand aus drei Teilen, nämlich aus Personen mit Sehbehinderung, aus im typhlopädischen Bereich arbeitenden Fachleuten und aus der Laienöffentlichkeit. Die Daten wurden mithilfe einer Fragebogen-Untersuchung erhoben. Die Fragebögen eigener Konstruktion wurden in Zusammenarbeit mit Organisationen für Personen mit Sehbehinderung unter den Befragten verbreitet. Die von uns gewonnenen Daten können als Ausgangsmaterial für weitere Forschungsuntersuchungen dienen und sollen die theoretische Plattform dieses Fachgebiets um neue Aspekte erweitern.