Search

The dromoscopic order of visibility and the associated dromospheric perception arose from a relatively rapid reversal of the places and functions of geometric optics and wave optics: direct vision (through the eye) gave way to indirect vision (through television), the object of vision (the house) gave way to its sign representation (photography), geometrization (maps) was overlaid by combinatorial mathematization (software). As a result, the new dromoscopy triumphed over the old scopia: in situ optics succumbed to wave optics and heralded the advent of the dromoscopic revolution. The indirect inner light of screens is our second sun – but it also marks the end of the outer world of immediate revelation. The experience of reality has been replaced by the report of reality, sunlit reality has been replaced by the imitation of reality on screens...

V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení. Opírá se o přelomové dílo Karla Polanyiho o velké transformaci a tematicky pokrývá vývoj v USA od dob Billa Clintona po konec úřadu Donalda Trumpa, německou cestu transformace po znovusjednocení nebo například důvod, proč se Rusko a Turecko natolik vzdálily Evropě. Toto aktualizované vydání se již vyjadřuje také k době covidové a ruské válce na Ukrajině.

Publikace přináší nový pohled na dějiny lidstva, vzestup velkých civilizací a příčiny jejich pádu. Upozorňuje na to, jak zásadním se stalo vyčerpání dostupných přírodních zdrojů při zhroucení velkých kultur v historii lidstva, a popisuje vliv životního prostředí na naše dějiny během posledních 10 000 let. Svůj výklad začíná na Velikonočním ostrově, který slouží jako odstrašující příklad neschopnosti lidské společnosti zastavit ničení přírodních zdrojů. Naše globální společnost v současnosti těží nesrovnatelně rozsáhlejší zdroje – budeme schopni překonat překážky, které vedly k zániku předchozích civilizací? Clive Ponting nenavrhuje řešení, ale poskytuje rozsáhlý a střízlivý pohled na historii lidstva a jeho vztah k životnímu prostředí.

V každodenním laickém vědění je vztah inovací a institucí chápán jako protikladný. Inovace sledují změnu a instituce stabilizují sociální poměry. Předkládaná studie sleduje předpoklad, že vztahy mezi inovačně orientovaným jednáním a institucemi jsou vzájemně podmíněné, že se obě instance vzájemně ovlivňují. Inovační jednání a inovace vytvářejí tlak na instituce a jejich změnu, ale současně jsou institucionálním rámcem podporovány a tvarovány. Vzájemnost tohoto vztahu pak zprostředkovávají vědění a komunikace, které prostřednictvím inovací umocňují funkce institucí, ale také je problematizují a představují platformu, na které se hledá rovnováha mezi tlakem ke změně a tíhnutím k sociální uspořádanosti.

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorců, společností, jejich subsystémů, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evoluční teorie, sociokulturní změny, moci, revoluce, formování států, utváření národní identity a demokracie. K dalším tématům patří proměny časovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední řadě i metodologické otázky analýzy sociální změny.