Search

Tento článek se zabývá vývojem měřicího systému založeném na novém automobilovém komunikačním standardu FlexRay. Dále se zabývá vývojem diagnostických metod pro testování systémů standardu FlexRay. Jeden z cílů je vytvořit FlexRay síť skládající se z několika FlexRay stanic. Každá stanice je vybavena digitálními a analogovými vstupy/výstupy na které je možno, za účelem sběru dat, připojit řadu různých senzorů snímajících jak elektrické tak i neelektrické veličiny. Vytvořená síť slouží jak pro výukové účely, tak i jako dobrý základ pro vývoj diagnostických metod a jejich ověřování. Článek se dále zaměřuje na jednu vybranou testovací metodu. Jedná se o aktivní metodu založenou na záměrném generování chyb v komunikaci vybraných stanic. Tyto generované chyby simulují skutečné chyby, které by se mohly vlivem rušení, poruchy komunikačního řadiče či budiče v provozu vyskytnout. Tímto se otevírá možnost sledovat chování a reakci FlexRay automobilových jednotek na libovolně uživatelsky vygenerovanou chybu . Práce představuje dva možné směry jak injektování chyb do FlexRay sítě implementovat a uvádí jejich výhody a nevýhody. Článek též analyzuje možnosti vzniku vedlejších účinků této testovací metody (ovlivnění měřeného objektu měřicím přístrojem). Za tímto účelem je vyvíjen model FlexRay sítě pomocí časovaných automatů. Použitím tohoto modelu bude možné předvídat v jaké míře se vedlejší účinky připojeného generátoru chyb v dané síti s danou konfigurací projeví.