Search

The study informs about the most common forms of violation ofthe publication ethics. The main goal of the study is to increase the sensitivity of researchers to breaches of publication ethics and to contribute to cultivating the publication environment in the Czech educational science and research. In the first part, the authors analyse the reasons that usually lead researchers to breachpublication ethics. They also highlight the possibility that the current system of financing and evaluating science and research in the Czech Republic might represent one of the causes. Further on, following an analysis of available literature, the typicalinstances of inappropriate publishing behaviour are discussed.In doing so, the authors make use of the analogy with biblical Ten Commandments. The typical examples of such behaviour are: 1. data fabrication or falsiβication, 2. plagiarism 3. gift, honoraryor ghost authorship, 4. simultaneous submission or multiple/duplicate publication, 5. salami slicing, 6. text recycling, 7. reciprocal citations, 8. Imprecise referencing/quoting, 9. conflict of interests, and 10. copyright law breaking. In the end, the authorssuggest precautions that might aid a more rigorous adherence to the ethical rules in publishing practice.

A major educational reform of the primary and lower secondary schoolsstarted in the Czech Republic in 2007. Shortly after the launch of the reform, westudied the actual picture of teaching, learning, and instructional leadership in oneCzech comprehensive school, using the design research of a case study. Both qualitativeand quantitative methods were used to describe the educational processes in the school– predominantly questioning, observation, and documentary analysis. Using qualitativedata analysis we have sketched a narrative that highlights the role of structural factors– the small size of the school, the co-existence of primary and lower secondary schoolswithin one organisation, as well as its unique history. The research results describea case of schooling at the very beginning of educational reform, and guide the designof our next case studies of schools.

V šetření TIMSS 2011 se objevil index nazvaný „důraz školy na studijní úspěch“ (SEAS). Cílem článku je osvětlit skutečnost, že české školy vykazují poměrně nápadné hodnoty tohoto indexu. Dále pomocí SEAS analyzuje vztah mezi postoji českých škol k reformě a znalostmi a dovednostmi jejich žáků. Teoretický úvod popisuje konstrukt akademický optimismus a index SEAS zavedený v šetření TIMSS. Následně je provedena explorativní sekundární analýza dat o úrovni složek SEAS v případě českých škol se zaměřením na nápadné odchylky hodnot. Práce vychází z výsledků žáků čtvrtých ročníků v matematickém testu TIMSS 2011 a z odpovídajících učitelských a ředitelských dotazníků. Pro analýzu vztahů v datech jsou použity základní prostředky popisné a inferenční statistiky. Zjištění ukazují na disproporčně nízkou důvěru ředitelů ve snahu žáků ve škole dobře prospívat, která je společná regionálnímu klastru zemí. Dále analýza přinesla nečekaná zjištění o vztahu mezi postoji ředitelů a učitelů ke kurikulární reformě a výsledky jejich žáků v matematice. Z literatury známá i naše původní zjištění o komponentách indexu SEAS v podmínkách českých škol přinášejí zajímavé pohledy mj. na vnímání reformních procesů v českých školách a doplňují tak literaturu o implementaci, resp. recepci reformy.

Již více výzkumů konstatovalo, že kurikulární reforma českého školství nedosáhla očekávaných cílů, o příčině však nepanuje shoda. V našem příspěvku popisujeme mechanismus problematické implementace reformy v jedné základní škole a vliv různých aktérů a úrovní systému na školu. Nejprve je představena metoda analýzy kongruence jako nástroj pro propojování dat a teoretického rámce v případové studii. Následně jsou načrtnuty dvě různé teorie změny. Empirická část příspěvku popisuje proces změny školy v průběhu více než pěti let. Důraz je kladen na interakci mezi vnitřními vývojovými procesy ve škole a vnějšími vlivy přicházejícími z vyšších úrovní vzdělávacího systému. Metodou kvalitativní případové studie byla longitudinálně sledována základní škola, která se na počátku výzkumu nacházela v kritické situaci. Analyzovanými daty jsou především rozhovory s vedením, učiteli a žáky, školy, pozorování vyučovacích hodin a dokumenty školy. Škola ve sledovaném období projevila značnou vnitřní kapacitu ke změně, avšak současně vykazuje velkou skepsi k národní reformě a implementuje ji pouze formálně. Vize rozvoje školy je formulována velmi odlišně od diskurzu reformy. Pro vysvětlení dosavadní implementace reformy se teoretické rámce, jež předpokládají složitou síť aktérů a zájmů určujících výsledek reformy, jeví vhodnější než názory, které vidí hlavní problém v učitelích.

The paper aims to describe the effects of a unique combination of high autonomy and low outcome accountability of the Czech schools. First, the paper outlines test-based accountability as a key concept of contemporary educational policy. Next, the research design is briefly described and the qualitative data on the effects of school choice and curriculum autonomy / decentralisation are presented. The discussion stresses the problem of time frame in evaluating system wide interventions and also sketches a vision of new emerging school reform discourse. Processes of change in five Czech “combined” primary and lower secondary schools were studied by qualitative longitudinal multiple case study for over 5 years. Surprisingly, the results suggest that many negative effects ascribed to the highstakes tests (e. g. curriculum narrowing, fabrication of image) could be seen in the studied schools despite the different model of governance in the Czech Republic. The contemporary discussion of risks of (high stake) testing should be complemented by a similar analysis of both costs and negative effects of the absence of outcome accountability.