Search

V článku autori venujú pozornosť manažérovi kybernetickej bezpečnosť (ďalej „CISO“ alebo „MKB“), zodpovednému za kybernetickú bezpečnosť v organizácii z hľadiska slovenského a českého právneho poriadku. V úvode článku sú charakterizované úlohy a zodpovednosť MKB pri riešení kybernetického bezpečnostného incidentu a vzťahu k štatutárnemu zástupcovi. V nasledujúcej časti článku sú analyzované vybrané prípady z USA, v ktorých bola voči manažérom právnických osôb (CISO, CEO) vyvodzovaná zodpovednosť pri riešení incidentu. V závere je analyzovaná trestnoprávna zodpovednosť MKB z pohľadu slovenského a českého právneho poriadku.

Copyright of Právník is the property of Czech Academy of Sciences, Institute of State & Law and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

In the beginning of the contribution, I address the theoretical basis of drug crimes. With reference to the previous years, there is almost no amendment of the legal regulation of drug crimes, which means ignoring the needs of application practice. After many years of effort, there is a high potential for drug policy to undergo a certain evolution on the part of the legislator, which would be subsequently reflected in a major amendment to the Criminal Code in the conditions of the Slovak Republic for the future. In the following text of the contribution, I partially analyze a current policy of sanctioning drug crimes and the trend of its future direction. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Laws regulating the legal status of individuals who professionally perform tasks of public administration (such as civil servants, police officials, appointed or elected representatives of administrative authorities, etc.) impose certain requirements on these individuals. One of these requirements is criminal integrity, which means that these individuals should not have a criminal conviction. The laws regulating the legal status of various categories of public employees differ in terms of whether they prohibit individuals convicted of intentional crimes from performing public tasks, or if they also include individuals convicted of criminal negligence. Furthermore, different laws handle the consequences of initiating criminal proceedings differently. This paper examines the laws that regulate the legal status of different categories of public employees and highlights the common elements and differences among these laws. The analysis concludes by outlining general rules that should be applied to all public employees. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Článek se zabývá právněhistorickým vývojem trestního postihu homosexuálních styků v Československu po druhé světové válce s důrazem na trestný čin pohlavního styku s osobou téhož pohlaví podle trestního zákoníku z roku 1961. Pro tento delikt byli stíháni ti pachatelé, kteří se pohlavně stýkali s osobou stejného pohlaví mladší 18 let nebo zneužili závislosti druhé osoby, či pachatelé, kteří poskytovali nebo přijímali za stejnopohlavní styk úplatu, jakož i pachatelé, kteří svým homosexuálním stykem vzbudili veřejné pohoršení. Hlavním cílem tohoto článku je přiblížení specifik tohoto trestného činu na konkrétních příkladech jeho aplikace Obvodním soudem pro Prahu 1.

Článek se zabývá vymezením okruhu trestných činů, jejichž pachatelům by měla být odebírána DNA pro účely budoucí identifikace, a stanovením doby uchování profilu DNA v Národní databázi DNA u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo u osob, kterým bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu, a u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu s ohledem na poměrně nedávný návrh na zrušení části zákona o Policii ČR, týkající se odběru biologických vzorků. Hlavním cílem je zhodnocení současné právní úpravy, poměřování proti sobě stojících legitimních cílů, návrh de lege ferenda a zhodnocení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/18.

Článek se zabývá nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který má zásadní význam pro aplikační praxi. Rozsudek se týká velmi aktuálního problému vztahu nouzového stavu a naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „za… události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“ v případě pandemie nemoci covid-19. Hlavním cílem pojednání je zhodnocení tohoto rozsudku a prezentace správné interpretace oné „ohrožující události“ aplikací příslušných metod nalézání práva. Řešení problému je spojeno s návrhy de lege ferenda, které jsou rovněž součástí práce.

Copyright of Právník is the property of Czech Academy of Sciences, Institute of State & Law and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

Copyright of Projustice is the property of Business Intelligence Club, o.z. and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

Článek se zabývá nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18. Rozhodnutí se rovněž dotýká principu subsidiarity trestní represe. Hlavním cílem této práce je právě správná interpretace tohoto principu, s ohledem na základy trestní odpovědnosti. Metody právní interpretace vedou k závěru, že subsidiarita může být aplikována pouze prostřednictvím zákonných znaků trestného činu.

Copyright of Projustice is the property of Business Intelligence Club, o.z. and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

Copyright of Právník is the property of Czech Academy of Sciences, Institute of State & Law and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

V príspevku je analyzovaný súčasný stav a vývinové tendencie delikvencie detí a mladistvých v Slovenskej republike a Banskobystrickom kraji, s osobitným zreteľom na rodinné prostredie.

Příspěvek se zabývá trestní odpovědností za nikoli řádné hospodaření s majetkem státu nebo územních samosprávných celků osobami, které jsou v postavení úřední osoby. Zejména s poukazem na situaci v obecní samosprávě se autoři snaží odlišit případy, v nichž se má uplatnit trestní odpovědnost jen za majetkový trestný čin, a případy, kde jde vedle toho nebo jen samostatně o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Své úvahy ilustrují i některými rozhodnutími Nejvyššího soudu.

The presented article focused on the notification duty of workers in helping professions on criminal activities of their clients. The author presents the notification duty as a legal and ethical issue. The article includes results of a pilot study on knowledge of psychologists about the notification duty. The author concludes that psychologists tend to report more criminal activities than the law requires. Possible complications connected with this reporting are discussed. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Copyright of Projustice is the property of Business Intelligence Club, o.z. and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

In recent years an increasing number of criminal charges and claims of inadequate health care provided by doctors have been observed. The driver of this increased number of claims and criminal charges is not usually based on poor quality of work, but is a result of targeted negative campaigns directed to strengthening the legal awareness of a patient by encouraging patients to lodge complaints and criminal claims against doctors in order to achieve compensation for alleged injury. The article gives some advice about how physicians should behave when facing allegations by the legal system. [ABSTRACT FROM AUTHOR]