Search

Tato práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče pacientů s demencí u Alzheimerovy choroby. Teoretická část se zabývá popisem Alzheimerovy choroby, její základní charakteristikou, ošetřovatelskou péčí u pacienta s demencí a testy kognitivních funkcí. Praktická část zahrnuje kazuistiky pacientů z domova se zvláštním režimem s diagnostikovanou Alzheimerovou demencí, vypracované plány ošetřovatelské péče třech pacientů a porovnání testů kognitivních funkcí ve vybraném kraji., This work focuses on the specifics of nursing care of patients with dementia in Alzheimer's disease. The theoretical part deals with the description of Alzheimer's disease, its basic characteristics, nursing care in patients with dementia and tests of cognitive functions. The practical part includes case reports of patients from home with a special regime with Alzheimer's dementia, elaborated care plans of three patients and comparison of tests of cognitive functions in selected region., Fakulta zdravotnických studií, Hodnocení vedoucího: velmi dobře Hodnocení oponenta: velmi dobře Doplňující otázky k obhajobě: 1. V metodice uvádíte, že bylo provedeno pozorování, jako jedna z forem sběru dat. Jak jste toto pozorování prováděla? Měla jste k dispozici nějaký záznamový arch/ protokol? Nebo byl vytvořen? 2. K testování jste používala MMSE ? popisujete průběh a uvádíte i získaný počet bodů, nicméně pak chybí hodnocení ? zda došlo k nějakému vývoji. Byl nějaký důvod, proč jste toto již nezapracovala u každé z kazuistik? Sama uvádíte jako jeden z dílčích cílů. Dílčí cíl: Vypracovat plán ošetřovatelské péče u třech vybraných respondentů včetně zpracování MMSE testů a následné vyhodnocení. Obhajoba bakalářské práce s prezentací velmi dobrá., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Background : Telehealth could be a medium for the provision of cognitive assessments to distant sites. Aims : The aims of the present study were to determine the interrater reliability of the Standardized Mini Mental State Exam (SMMSE) and the Geriatric Depression Scale (GDS) through Telehealth as compared to face-to-face administration. Methods : Duplicate interviews of subjects with cross-over of interview modality were carried out. Twenty patients were interviewed between two sites 11 km apart. Subjects were persons older than 65 years (mean age 82 years) who consented to Telehealth assessments. The outcome measures were the differences in assessment scores between the two media. Results : The average SMMSE score by remote assessment was 24.0 (range 11.0−30.0) and by direct assessment was 24.3 (range 9.0−30.0). The correlation between direct and remote SMMSE scores was 0.90. The mean difference between direct and remote SMMSE scores was −0.3 (95% confidence interval (CI): −4.6 to 4.0). In 8 of 20 participants (40%) the difference between Telehealth and direct assessments was two points or more on the SMMSE. The average GDS by remote assessment was 6.1 (range 1.0−14.0) and by direct assessment was 5.8 (range 2.0−13.0). The correl­ation between direct and remote GDS scores was 0.78. The mean difference between direct and remote GDS assessment was 0.3 (95% CI: −3.8 to 4.4). Conclusion : Remote assessments with SMMSE and GDS using Telehealth methods yielded similar results to direct assessments. However, there was a moderate ­difference between face-to-face and Telehealth assessments in some subjects, which could influence clinical ­decision-making