Search

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa. Ve jménu etiky prosazují jako lék ten či onen „morální řád všehomíra“, ze kterého se obvykle vyklubou návyky a předsudky předešlé generace. Z etiky pak zbudou jen příkazy pro život v bázni a poslušnosti. Filozof Erazim Kohák odmítá mravokárnictví. Jde mu o etiku soužití ve svobodě, a ta nutně vyrůstá ze svobody a odpovědnosti, ne z bázně a poslušnosti. Etiku svobody nelze vyučovat jako soubor pravidel, kterým se student může naučit zpaměti a mechanicky je uplatňovat. Etice svobodného soužití lze učit jen jako návyku kritického myšlení a odpovědného rozhodování. Potřebujeme jasně a důkladně prozkoumat všechny podmínky a možnosti v té či oné situaci. Jak se potom rozhodneme, je na každém z nás. V tom je svoboda slávy člověka i náročná odpovědnost svobody. Podle toho Kohák přistupuje k etice. Začíná zkoumáním, jak chápat filozofické myšlení. Pracovně je určuje jako myšlení, které si o všem klade tři kritické otázky – co to znamená? na čem se to zakládá? co z toho vyplývá? Pak zkoumá postavení etiky v lidském obcování, otázky relativismu a absolutismu, egoismu a altruismu, svobody a determinismu. Ve druhé polovině knihy se Kohák věnuje podstatným otázkám hodnoty a smyslu, kritickým zkoumáním možností a mezí náboženské etiky, etiky přirozeného zákona, etiky následků a etiky zásad. Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filozofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost. Kohákův přístup vychází z hluboce zakořeněného postoje dobré vůle, avšak zároveň stejně hluboké zásadní úcty ke svébytnosti druhého. Poskytuje čtenáři vše, čeho je třeba k vlastnímu kritickému myšlení a rozhodování, avšak odmítá rozhodovat za něj. Výsledkem je kniha pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro každého, kdo má učit mladé lidi etiku, avšak odmítá je jen programovat podle té či oné šablony. Erazim Kohák poskytuje něco jiného: příručku pro soužití ve svobodě. Kniha je součástí Kohákovy trilogie na námět etiky: Svoboda, svědomí, soužití zkoumá etiku mezilidských vztahů Zelená svatozář zkoumá etiku vztahů člověka a přírody Průvodce po demokracii zkoumá etiku sociálních vztahů Vydání druhé, v Karolinu první

Předkládaná publikace se věnuje tématu „časovosti“ a „tělesnosti“ v rámci filosofického pojetí času, těla i pohybu člověka. Přináší tak nový fenomenologický pohled na komplikovaná, někdy až záhadná a dosud málo probádaná témata spojená s chápáním času, pohybu člověka a jeho časového těla z hlediska trvání a celku, jejichž pochopení má velký vliv na vlastní sebepojetí a tím i na šťastný a harmonický vztah člověka k tělu, k pohybu i k životu.