Search

Cíl: Cílem práce je analýza výsledků karotického stentování u našeho souboru pacientů rutinně testovaných na účinnost protidestičkové terapie. Srovnáváme výsledky s daty z rando-mizovaných kontrolovaných studií. Metodika: Retrospektivní analýza výsledku elektivního stentování karotické tepny na Radiologické klinice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v letech 2014-2022. Stentování karotické tepny podstoupilo 241 pacientů, kteří nebyli vhodní pro chirurgické ošetření. Soubor konsekutivních pacientů je specifický nastavením účinné protidestičkové léčby před výkonem. Sledované obdobíje do 30 dnů od výkonu. Výsledky: Bylo ošetřeno 179 mužů (74,2 %) a 62 žen (25,8 %). Pět pacientů (2,0 %) ve sledovaném období utrpělo cévní mozkovou příhodu (CMP) v souvislosti s výkonem, dva (0,8 %) zemřeli na komplikaci přímo spojenou s výkonem. Tři pacienti zemřeli na příčinu nesouvisející s intervencí (1,2 %). Nesetkali jsme se s infarktem myokardu. V celém souboru bylo riziko smrti nebo vzniku cévní mozkové příhody související s výkonem statisticky významně nižší ve srovnání s výsledky studie CREST (2,0 % vs. 4,8 %, p = 0,0243). V souboru sym-ptomatických pacientů bylo riziko smrti nebo cévní mozkové příhody související s výkonem významně nižší ve srovnání se studií ICSS (2,9 % vs. 7,4 %, p = 0,0243). Závěr: V našem souboru pacientů nevhodných k chirurgickému ošetření karotické stenózy jsme hodnotili vliv účinné protidestičkové terapie na výsledek léčby karotickým stentem. Riziko periprocedurální smrti či CMP bylo statisticky signifikantně nižší než ve studiích CREST a ICSS. Výsledky prokazují, že rutinní testování protidestičkové léčby je bezpečné a může snižovat riziko vzniku CMP a periprocedurální smrti. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Background: Postoperative delirium (POD) is the most common complication following surgery in elderly patients. During pharmacist-led medication reconciliation (PhMR), a predictive risk score considering delirium risk-increasing drugs and other available risk factors could help to identify risk patients., Methods: Orthopaedic and trauma surgery patients aged ≥ 18 years with PhMR were included in a retrospective observational single-centre study 03/2022-10/2022. The study cohort was randomly split into a development and a validation cohort (6:4 ratio). POD was assessed through the 4 A's test (4AT), delirium diagnosis, and chart review. Potential risk factors available at PhMR were tested via univariable analysis. Significant variables were added to a multivariable logistic regression model. Based on the regression coefficients, a risk score for POD including delirium risk-increasing drugs (DRD score) was established., Results: POD occurred in 42/328 (12.8%) and 30/218 (13.8%) patients in the development and validation cohorts, respectively. Of the seven evaluated risk factors, four were ultimately tested in a multivariable logistic regression model. The final DRD score included age (66-75 years, 2 points; > 75 years, 3 points), renal impairment (eGFR < 60 ml/min/1.73m 2 , 1 point), anticholinergic burden (ACB-score ≥ 3, 1 point), and delirium risk-increasing drugs (n ≥ 2; 2 points). Patients with ≥ 4 points were classified as having a high risk for POD. The areas under the receiver operating characteristic curve of the risk score model were 0.89 and 0.81 for the development and the validation cohorts, respectively., Conclusion: The DRD score is a predictive risk score assessable during PhMR and can identify patients at risk for POD. Specific preventive measures concerning drug therapy safety and non-pharmacological actions should be implemented for identified risk patients., (© 2024. The Author(s).)