Search

V článku autori venujú pozornosť manažérovi kybernetickej bezpečnosť (ďalej „CISO“ alebo „MKB“), zodpovednému za kybernetickú bezpečnosť v organizácii z hľadiska slovenského a českého právneho poriadku. V úvode článku sú charakterizované úlohy a zodpovednosť MKB pri riešení kybernetického bezpečnostného incidentu a vzťahu k štatutárnemu zástupcovi. V nasledujúcej časti článku sú analyzované vybrané prípady z USA, v ktorých bola voči manažérom právnických osôb (CISO, CEO) vyvodzovaná zodpovednosť pri riešení incidentu. V závere je analyzovaná trestnoprávna zodpovednosť MKB z pohľadu slovenského a českého právneho poriadku.

Článek se zabývá právněhistorickým vývojem trestního postihu homosexuálních styků v Československu po druhé světové válce s důrazem na trestný čin pohlavního styku s osobou téhož pohlaví podle trestního zákoníku z roku 1961. Pro tento delikt byli stíháni ti pachatelé, kteří se pohlavně stýkali s osobou stejného pohlaví mladší 18 let nebo zneužili závislosti druhé osoby, či pachatelé, kteří poskytovali nebo přijímali za stejnopohlavní styk úplatu, jakož i pachatelé, kteří svým homosexuálním stykem vzbudili veřejné pohoršení. Hlavním cílem tohoto článku je přiblížení specifik tohoto trestného činu na konkrétních příkladech jeho aplikace Obvodním soudem pro Prahu 1.

Článek se zabývá vymezením okruhu trestných činů, jejichž pachatelům by měla být odebírána DNA pro účely budoucí identifikace, a stanovením doby uchování profilu DNA v Národní databázi DNA u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo u osob, kterým bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu, a u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu s ohledem na poměrně nedávný návrh na zrušení části zákona o Policii ČR, týkající se odběru biologických vzorků. Hlavním cílem je zhodnocení současné právní úpravy, poměřování proti sobě stojících legitimních cílů, návrh de lege ferenda a zhodnocení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/18.

Článek se zabývá nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který má zásadní význam pro aplikační praxi. Rozsudek se týká velmi aktuálního problému vztahu nouzového stavu a naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „za… události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“ v případě pandemie nemoci covid-19. Hlavním cílem pojednání je zhodnocení tohoto rozsudku a prezentace správné interpretace oné „ohrožující události“ aplikací příslušných metod nalézání práva. Řešení problému je spojeno s návrhy de lege ferenda, které jsou rovněž součástí práce.

Článek se zabývá nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18. Rozhodnutí se rovněž dotýká principu subsidiarity trestní represe. Hlavním cílem této práce je právě správná interpretace tohoto principu, s ohledem na základy trestní odpovědnosti. Metody právní interpretace vedou k závěru, že subsidiarita může být aplikována pouze prostřednictvím zákonných znaků trestného činu.

Příspěvek se zabývá trestní odpovědností za nikoli řádné hospodaření s majetkem státu nebo územních samosprávných celků osobami, které jsou v postavení úřední osoby. Zejména s poukazem na situaci v obecní samosprávě se autoři snaží odlišit případy, v nichž se má uplatnit trestní odpovědnost jen za majetkový trestný čin, a případy, kde jde vedle toho nebo jen samostatně o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Své úvahy ilustrují i některými rozhodnutími Nejvyššího soudu.