Search

Imunoglubulin G4 asociovane nemoci tvoři skupinu chorob, ktere charakterizuje vysoka hladina imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevnim seru, zvýsený obsah lymfocytů a plasmatických buněk s IgG4 v parenchymu některých organů a storiformni fibroza. Nejcastěji postiženým organem je pankreas. Hovořime o autoimunitni formě pankreatitidy, ktera se rozlisuje na dva typy. 1. typ s vysokým obsahem IgG4 v pankreatickem parenchymu je významně castějsi než 2. typ a ma zasadni odlisnost, i pokud jde o přitomnost extrapankreatických postiženi. V obecne rovině plati, že chronický zanět patři mezi rizikove faktory vzniku karcinomu. Chronicka pankreatitida je tak akceptovaným rizikovým faktorem vzniku pankreatickeho karcinomu. Je otazkou, zda toto plati i o autoimunitni pankreatitidě (AIP), ktera ma některe mediatory zanětu shodne s pankreatitidou sporadickou, a jakou roli hraje přitomnost imunoglobulinu G4. Naprosta větsina praci s touto tematikou jsou kazuisticka sděleni, přesto vsak, a to i na zakladě vlastnich zkusenosti, si dovolujeme tvrdit, že existuje vztah mezi autoimunitni formou pankreatitidy a pankreatickým karcinomem, který se objevuje obvykle v prvnich dvou letech od stanoveni diagnozy AIP. Významný je rovněž fakt, že u skupiny osob s AIP, ktera je klinickou manifestaci IgG4 asociovaných onemocněni, byl nalezen dokonce vyssi výskyt nadorových onemocněni extrapankreatických, než tomu bylo v pankreatu samotnem. Diferencialni diagnostika AIP od karcinomu pankreatu může být někdy problematicka, protože tato onemocněni se mohou projevovat obě jako fokalni pankreaticke leze. IgG4 je považovan za užitecný pro diagnostiku AIP, avsak hladiny IgG4 mohou být mirně zvýsene i v připadě adenokarcinomu pankreatu. Hladiny IgG4 přesahujici dvojnasobek horni hranice jsou u pacientů s adenokarcinomem pankreatu vzacne. Byly vsak zdokumentovany připady soucasneho projevu karcinomu pankreatu a AIP, a proto ani tato možnost by neměla být opomijena. AIP patři mezi stav, jenž vyžaduje pravidelnou dispenzarizaci, a to i z pohledu možne kancerogeneze.

Background Metabolic syndrome is a serious societal problem worldwide. In the Czech Republic more than 30% of the adult population are sufferers. The role of recurrent acute pancreatitis in the induction of chronic pancreatitis, following the socalled „mechanistic definition“ of chronic pancreatitis, has been unequivocally confirmed. However, there are a number of factors that may contribute to the development of chronic pancreatitis. The first aim of the study was to determine whether the metabolic syndrome may affect the development of chronic pancreatitis. The second question we asked ourselves was whether even one acute attack of pancreatitis could be an inductive factor in chronic pancreatitis. Methods Based on data obtained retrospectively from a total of 264 people diagnosed with chronic pancreatitis in 4 centers, a total of 59 people (22.3%) diagnosed within 36 months of a first attack of acute pancreatitis was obtained. Etiologies of either genetically induced pancreatitis or autoimmune pancreatitis were excluded. Diagnostics to identify the presence of metabolic syndrome were run on the 59 persons so obtained using the criteria from the socalled „harmonized“ definition of 2009 (obesity, arterial hypertension, hypertriglyceridemia, type 2 diabetes mellitus and a decreased level of HDL cholesterol). Results Comparing the findings of the individual components of metabolic syndrome in persons with chronic pancreatitis after a 1st attack of acute pancreatitis with the metabolic syndrome and in persons with chronic pancreatitis after the 1st attack of acute pancreatitis but without metabolic syndrome, a statistically significant difference in obesity was found (82.5% vs. 28.5%), hypertriglyceridemia (82.3% vs 17.8%) and arterial hypertension (70.5% vs 21.4%). The interval during which chronic pancreatitis occurred after acute pancreatitis averaged 12 months (10-14 months) in subjects with metabolic syndrome, whereas in the group without metabolic syndrome the interval was longer, 20 months (16-29 months). Conclusion Our results show that even one attack of acute pancreatitis (regardless of etiology) can be an inductive factor in chronic pancreatitis. The presence of metabolic syndrome can accelerate the development of chronic pancreatitis after one has had acute pancreatitis.

Cilem teto retrospektivni studie je zhodnotit nase zkusenosti s diagnostickou a terapeutickou endoskopickou retrogradni cholangiopankreatikografii (ERCP) u pacientů po choledochoduodenoanastomoze. Metoda: Studium souboru trvalo 20 let (listopad roku 1994 až prosinec roku 2014). V praci byli retrospektivně hodnoceni 3 pacienti po choledochoduodenoanastomoze, kteři měli projevy biliarni obstrukce. K provedeni ERCP byl ve vsech připadech použit standardni terapeutický videolateroskop. Pacienti a výsledky: U těchto 3 pacientů se stavem po choledochoduodenoanastomoze jsme při ERCP dosahli 100% kanylacni uspěsnosti – 3 pacienti ze 3. Jednalo se tedy o 100% uspěsnost diagnosticke ERCP. U vsech těchto pacientů byla při ERCP nalezena jednak stenoza přirozeneho usti Vaterovy papily, dale stenoza choledochoduodenoanastomozy, a dale pak jestě suprastenoticka distalni choledocholitiaza. U vsech pacientů s výse popsaným patologickým nalezem na ERCP byla bezprostředně po diagnosticke ERCP zahajena endoskopicka lecba, ktera se sestavala jednak ze standardni endoskopicke papilotomie stenoticke Vaterovy papily, dale balonkove dilatace stenozy choledochoduodenoanastomozy, a nakonec endoskopicke extrakce suprastenoticke distalni choledocholitiazy. Celkem byla terapeuticka ERCP kompletně uspěsna u vsech 3 pacientů ze 3 (100%), u kterých byla původně endoskopicka lecba zahajena. V nasem souboru 3 pacientů se nevyskytly žadne komplikace. Zavěr: Při ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomoze jsme dosahli u vsech těchto 3 nasich nemocných 100% uspěsnosti diagnosticke i terapeuticke ERCP

Celiac disease is an immune mediated entheropathy triggered by gluten in genetically predisposed individuals. Patients with celiac disease are at a higher risk of gastrointestinal malignancies. Diagnosis at an advance stage is one of the factors of an unfavorable prognosis of these complications. Our patient is a woman who was diagnosed with celiac disease at 53 years of age. After two years on a gluten-free diet she developed sideropenic anemia. No source of bleeding was found on the esophagogastroduodenoscopy or colonoscopy. Video capsule endoscopy revealed exulcerated bleeding stenosis in the jejunum, in front of which the capsule lodged. There were no signs of infiltration on simultaneous CT enterography. The patient was operated on and the infiltration of the jejunum was resected. The specimen was evaluated by a histopathologist as a moderately differentiated adenocarcinoma. Due to the risk factors, the patient received adjuvant chemotherapy. The knowledge of the malignant complications of celiac disease, their risk factors and the possibilities of modern enteroscopic methods could help in the early diagnosis and improvement of the prognosis of these diseases. Due to a lack of data and an absence of guidelines, treatment of a small bowel adenocarcinoma is based on an expert agreement and guidelines for colon cancer. Surgical treatment is the only potentially curative option. For stage II with risk factors and stage III adjuvant chemotherapy should be considered.

Refluxni choroba jicnu (gastroesophageal reflux disease - GERD) je multifaktorialni onemocněni, na kterem se mimo jine podili i geneticka predispozice jedince. Při diagnostice GERD a jejich komplikaci, jako je Barrettův jicen (Barrett's esophagus - BE) a adenokarcinom jicnu (esophageal adenocarcinoma - EAC), jsou standardně využivany endoskopicke metody a histologicke vysetřeni. Pro screening BE u osob se zvýseným rizikem vzniku tohoto onemocněni i při sledovani rozvoje dysplazie BE by vzorky jicnove sliznice mohly být odebrany pomoci novodobých neendoskopických postupů, kterými lze minimalizovat invazivnost zakroku a zlepsit compliance a adherenci pacientů k lecbě. Neendoskopicky odebraný vzorek sliznice jicnu je možne stejně jako vzorek ziskaný endoskopickou biopsii analyzovat jak imunohistochemickým vysetřenim, tak provest molekularně biologickou analýzu na specificke biomarkery. Markery jako caudal type homeobox 2 (CDX2) a protein p53 již nasly sve uplatněni v diagnostice GERD, a proto se výzkum v poslednich letech zaměřuje na identifikaci dalsich biomarkerů, pomoci kterých by bylo možne spolehlivě predikovat vznik a rozvoj BE nebo EAC. Tento přehledový clanek shrnuje informace o modernich neendoskopických metodach odběru vzorků sliznice jicnu a o biomarkerech, ktere byly v souvislosti s predikci a diagnostikou BE a EAC studovany v neendoskopicky odebrane tkani a maji potencial pro využiti v klinicke praxi.

Uvod: Konfokalni laserova endomikroskopie využivajici sondy (probe-based confocal laser endomicroscopy - pCLE) je nova diagnosticka metoda urcena pro endoskopii, ktera umožňuje mikroskopicke vysetřeni na buněcne urovni v realnem case. Endoskopicka diagnostika casných neoplastických lezi distalniho jicnu neni snadna a casto tyto leze mohou být přehlednuty. Cilem pilotni studie bylo ziskat charakteristicke pCLE obrazy u onemocněni jicnu pro dalsi studie a vyhodnotit možnou roli pCLE v diagnostice dysplastickeho Barrettova jicnu (Barrett´s esophagus - BE) a casneho adenokarcinomu jicnu (esophageal adenocarcinoma - EAC). Metody: Nejprve byl vyhledan přehled soucasne literatury s nasledným nastudovanim předchozich publikaci obsahujici pCLE obrazy a jejich klasifikaci u onemocněni jicnu. V druhe fazi byli do teto pilotni studie zařazeni pacienti s onemocněnim jicnu, kteři podstoupili horni endoskopicke vysetřeni s pCLE. Zařazena byla i zdrava kohorta osob. Výsledky: Od ledna roku 2019 do cervence roku 2019 bylo vysetřeno celkem 14 pacientů v ramci teto prospektivni pilotni studie: 3 pacienti s refluxni ezofagitidou, 4 s BE, 3 s EAC a 4 zdrave osoby. Byla provedena endoskopie s pCLE a ziskany charakteristicke pCLE obrazy. Spravna diagnoza byla endoskopistou stanovena pomoci pCLE (real-time) celkem u 11 ze 14 vysetřených pacientů (78,6 %). Zavěr: Bylo možne ziskat typicke pCLE obrazy u onemocněni jicnu během standardni endoskopie s využitim capu. pCLE se zda být novou slibnou metodou k surveillance BE a detekci casných neoplastických lezi. Na druhou stranu je zapotřebi vice dalsich studii a dat na větsim souboru pacientů.

Optimalni vývoj gastrointestinalniho traktu a imunitniho systemu je spojen, mimo jine, se spravným vývojem a složenim střevni mikrobioty. Vedle prebiotik, probiotik a synbiotik se mohou na modulaci složeni mikrobioty, a dale na vývoji gastrointestinalniho traktu a imunitniho systemu podilet, tzv. postbiotika. Jedna se o metabolicke slouceniny produkovane probiotickými mikroby ovlivňujici různe biologicke funkce hostitele jak na lokalni, tak i systemove urovni. V posledni době se můžeme v klinicke praxi setkat s fermentovanými kojeneckými formulemi obsahujicimi postbiotika. Předkladane sděleni podava přehled o možných benefitech fermentovaných kojeneckých formuli s postbiotiky a shrnuje soucasnou klinickou evidenci v teto problematice.

Maligni tumory tenkeho střeva tvoři jen asi 1-2 % ze vsech nadorů gastrointestinalniho traktu. Ackoli neuroendokrinni tumory (NETs) jsou relativně vzacne, tak i přesto představuji druhou nejcastějsi malignitu tenkeho střeva (hned po adenokarcinomu). Klinicky se projevuji bolesti břicha, střevni obstrukci, průjmy, ubytkem na vaze ci krvacenim. Diferencialni diagnostika skryteho gastrointestinalniho krvaceni může být někdy výzvou jak pro metody endoskopicke, tak radiologicke. Prezentujeme připad 80leteho pacienta dosetřovaneho pro těžkou mikrocytarni anemii. Zakladni endoskopicke metody neobjasnily zdroj skryteho krvaceni. Nakonec pomoci kapslove endoskopie (CE) byla diagnostikovana izolovana ulcerace ilea s navalitými okraji. CT enterografie nezachytila žadnou dalsi lezi. Vzhledem k pozitivnim hodnotam chromograninu A, nalezu na endoskopických a zobrazovacich metodach bylo vysloveno podezřeni na NET tenkeho střeva. Během operace bylo zjistěno 7 ložisek NET tenkeho střeva a byla provedena resekce 120 cm ilea. Dle definitivni histologie bylo v preparatu nalezeno celkem 15 ložisek NET grade 1. Kontrolni octreoscan neodhalil žadne dalsi rezidualni ložisko. Představujeme připad pacienta s celkem 15 ložisky NET tenkeho střeva diagnostikovaneho pomoci CE s naslednou uspěsnou resekci ilea.

Introduction Crohns disease (CD) belongs to chronic diseases that highly affect the patient´s quality of life (QoL). The effect of the disease and impairment of QoL in CD patients is already known. The aim was to assess how surgical treatment influences the patients QoL and determine factors that can affect postoperative QoL. Methods and patients We compared the QoL before and after surgery in patients who had undergone a bowel resection at our department due to CD between 2010-2016. The patients filled in a standardized QLQ-CR29 questionnaire to assess QoL in the preoperative period and the postoperative period after a 2-month interval. The control groups were CD patients who had not undergone surgical treatment (bowel resection) and a healthy cohort. In the QoL evaluation, 132 patients with CD who had undergone surgery (bowel resection), 83 patients with CD without an operation and 104 healthy subjects were enrolled. Results 104 of the operated patients experienced a postoperative improvement of the overall QoL (78.8 %), 2 patients did not register any changes in QoL (1.5 %) and 26 patients (19.7 %) experienced a worsening of their postoperative QoL. The results were statistically significant (p Conclusion We detected a significant improvement of the overall QoL after surgical resection in CD patients (measured 2 months after surgery). Gender was identified as the only statistically relevant factor with influence on postoperative QoL.Key words: bowel resection - Crohn´s disease - Czech cohort - inflammatory bowel disease - quality of life - surgical treatment.

Epiduralni absces pateře je raritni onemocněni, ktere se objevuje předevsim u imunokompromitovaných pacientů po operacich nebo urazech pateře a pokud je diagnostikovano přilis pozdě, může vest k těžkemu neurologickemu deficitu nebo dokonce smrti. V literatuře jsou ovsem popsany i připady epiduralniho abscesu pateře u pacientů s fistulujici formou Crohnovy choroby. Představujeme kazuistiku mlade pacientky s Crohnovou chorobou a recidivujicim perianalnim postiženim, ktere bylo komplikovano vznikem epiduralniho abscesu v oblasti hrudni pateře. I diky uzke spolupraci s ortopedy a neurology se podařilo gastroenterologům pacientku uspěsně lecit. Nasledně tak pacientce mohla být navracena biologicka lecba potřebna pro komplikovaný průběh Crohnovy choroby.

Gastric antral vascular ectasia (GAVE) and solitary rectal ulcer syndrome (SRUS) are both mentioned in the literature as rare causes of iron deficiency anemia and gastrointestinal (GI) bleeding. GAVE accounts for up to 4 % of upper non-variceal GI bleeding; SRUS is a rare benign disorder that presents with rectal bleeding. We present the case of a 75-year-old patient who was admitted to our facility with anemia. In the same patient, we encountered chronic bleeding from GAVE and SRUS. Both diagnoses were treated endoscopically: GAVE by argon plasma coagulation and a subsequent treatment with proton pump inhibitors and SRUS by adrenaline injection and clipping, consecutively treated with mesalazine enemas. The patient was successfully cured, resulting in a stable level of hemoglobin and no recurrent GI bleeding. We report a unique case of chronic GI bleeding caused by two uncommon diagnoses. The co-occurrence of GAVE and SRUS has not been previously described or published.Key words: anemia - endoscopy - gastric antral vascular ectasia (GAVE) - gastrointestinal bleeding - solitary rectal ulcer syndrome (SRUS).