V letech 2005-2008 byl sledovan vliv listove aplikace zinku (0,5 kg.ha-1 v DC 31 a 55 ve formě hnojiva Zinran s obsahem siranu a oxidu zinecnateho - 19,8 a 52,3 %) na velikost kořenoveho systemu rostlin (měřena jeho elektricka kapacita v DC 23 a 57), výnos a kvalitu zrna a průběh kvaseni sladiny u sesti odrůd jecmene jarniho (Bojos, Jersey, Kompakt, Malz, Sebastian, Tolar). V působeni zinku na rozvoj kořenoveho systemu se prokazaly odrůdove diference. Výnos zrna se po aplikaci zvýsil v průměru o 3 %, vzrostl podil přepadu zrna na sitě 2,5 mm (o 9 %) a hmotnost tisice zrn (o teměř 2 %). Aplikace zinku vedla k vyssi synteze skrobu v zrnu, hodnoty obsahu extraktu narostly o 0,3-0,5 %. Po osetřeni porostů zinecnatým hnojivem se zvýsil obsah nativniho obsahu zinku v zrnu o 3-11 %. Výnosem zrna jecmene bylo průměrně odcerpano 143 g.ha-1 zinku (od 126 g.ha-1 - Kompakt do 159 g.ha-1 - Bojos). Vyssi odběr zinku byl zaznamenan u porostů po foliarni aplikaci zinecnateho hnojiva (o 10-17 %). Byla prokazana negativni korelace obsahu zinku s obsahem N latek v zrnu (od r = -0,274 do -0,525**) a pozitivni vztah tohoto mikroelementu s obsahem skrobu (r = 0,014 až 0,367*). Pozitivni zavislosti byly zjistěny ve vztahu obsahu zinku a friability (r = 0,329*-0,691***), resp. USJ (r = 0,274-0,603***), negativni naopak k obsahu β-glukanů v zrnu (r = -0,265 až -0,521**). U variant hnojených zinkem byly prokazany rychlejsi procesy fermentace sladiny v prvnich 24 hodinach (o 1-1,5 %), na výsledne hloubce prokvaseni se tato skutecnost neprojevila (diference mezi kontrolni a osetřenými variantami byla 0,1 %).