Search

Článek představuje model obsahové transformace a nabízí jej jako oporu pro výzkumy a řešení problematiky kritických míst kurikula. V článku jsou rozlišeny čtyři roviny, které jsou důležité pro vymezování cílů a obsah ů školního vzdělávání: obory – kurikulum – výuka – učící se jedinec (žák). V návaznosti na to jsou rozebírány tři typy obsahové transformace (ontodidaktická – psychodidaktická – kognitivní) a úlohy jednotlivých aktérů těchto transformac í (tvůrce kurikula – učitele – žáka). Následně jsou identifikovány související problémy – kritická místa obsahové transformace (tvorby a realizace kurikula), a to: (a) výběr, zdůvodnění a strukturování obsahu, (b) adaptace a sémantizace obsahu, (c) zvnitřnění a instrumentalizace obsahu. In the paper specific model of content transformation is introduced and served as an inspiration for research on critical issues in curriculum. Four levels (relevant for designing aims and contents of education) are differentiated: disciplines – curriculum – instruction – student. In the next step, three types of content transformation (ontodidactic – psychodidactic – cognitive) and three respective actors (curriculum maker – teacher – student) are differentiated. Based on analysis of curriculum development and implementation (realization) following critical issues are outlined: (a) content selection, justification and structuring, (b) content adaptation and meaning negotiating, (c) content internalization and usability. The paper contributes to highlighting curricular issues from the perspective of trans-disciplinary didactic which serves as basis for the semantic of teaching.

Jednou z funkcí školy, která se jeví jako klíčová, a to navzdory proměnám, jimiž škola prochází, je funkce enkulturační. Škola je jedinou relativně systematizovanou formou seznamování členů společnosti s kulturními obsahy. Ty zde figurují v podobě učiva systematizovaného prostřednictvím kurikulárních dokumentů do vzdělávacích oblastí, oborů, předmětů, průřezových témat apod. V přehledové studii je tematizována problematika vztahu mezi obory a školními vyučovacími předměty. V souvislosti s tím autoři rozebírají některé problémy kurikula, zejména problém (ne)korespondence mezi kurikulem projektovaným, realizovaným a dosahovaným. Následně se zamýšlejí nad možnými příčinami (ne)úspěchu českých žáků v mezinárodně srovnávacích studiích TIMSS a PISA. V závěru zdůvodňují potřebu chápat pedagogický výzkum mj. v roli "kritického přítele" probíhající kurikulární reformy. Jednou z funkcí školy, která se jeví jako klíčová, a to navzdory proměnám, jimiž škola prochází, je funkce enkulturační. Škola je jedinou relativně systematizovanou formou seznamování členů společnosti s kulturními obsahy. Ty zde figurují v podobě učiva systematizovaného prostřednictvím kurikulárních dokumentů do vzdělávacích oblastí, oborů, předmětů, průřezových témat apod. V přehledové studii je tematizována problematika vztahu mezi obory a školními vyučovacími předměty. V souvislosti s tím autoři rozebírají některé problémy kurikula, zejména problém (ne)korespondence mezi kurikulem projektovaným, realizovaným a dosahovaným. Následně se zamýšlejí nad možnými příčinami (ne)úspěchu českých žáků v mezinárodně srovnávacích studiích TIMSS a PISA. V závěru zdůvodňují potřebu chápat pedagogický výzkum mj. v roli "kritického přítele" probíhající kurikulární reformy. One of the key functions of the school is the enculturative function. The school presents one of the systematic organisations in which the members of the society meet cultural contents. These cultural contents take the form of subject matter which is systematised through curricular documents into educational fields, areas, subjects etc. The overview study concentrates on the relationship between (scientific) fields and school subjects. The authors discuss selected curricular issues, namely the problem of (non)correspondence between intended, realised and achieved curriculum. They also consider possible causes of the success/failure of Czech pupils in the international comparative surveys TIMSS and PISA. Towards the end of the paper, the necessity is argued to perceive educational research as the "critical friend" of the current curricular reform.

TITLE: Psychological and Epistemological Aspects of Curriculum Design AUTHOR: Dominik Dvořák DEPARTMENT: Department of Primary Education, Charles University in Prague SUPERVISOR: Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. ABSTRACT: The alarming trends in Czech pupils' achievement in reading, mathematics and science raised the question of quality of the Czech primary and lower secondary school curricula. A conceptual framework for analysis of the intended curriculum as a multi-level document has been devised. A review of available methods for curricular analysis is presented. The mixed method research design has been used to study the actual Czech curricular framework. Preliminary exploration of quantitative data on Czech pupils' success rates in individual items of TIMSS and PISA studies identified the "suspect" curriculum areas for the subsequent qualitative analysis. These areas (e.g. fractions in mathematics, reading literacy in language arts) were compared in past and present Czech curricula/syllabi. The international benchmarking method was used to compare Czech, English, Finnish, and U. S. curricula. The results revealed the idiosyncrasies that remain relatively stable feature of the Czech curricula. The neo-institutionalism may provide the theoretical explanation of the results of the analysis. KEYWORDS:...