Search

Monitoring of dairy products should preferably focus on the most relevant food safety hazards in the dairy supply chain. For this purpose, the possible presence of microbiological, chemical, and physical hazards as well as trends in the dairy supply chain that may affect their presence were assessed. A literature review was combined with available data from EFSA, RASFF, and the Dutch monitoring program on chemical hazards as well as expert information. This study revealed that microbiological hazards are encountered more frequently in dairy products than chemical and physical hazards. Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus, Salmonella, and human pathogenic Escherichia coli were identified as the most important microbiological hazards in dairy products. Soft and semisoft cheeses are most frequently associated with L. monocytogenes and S. aureus enterotoxins, whereas raw milk is most frequently associated with human pathogenic E. coli and Campylobacter spp., Cronobacter spp., and Salmonella spp. are the microbiological hazards of most concern in powdered infant formula. Based on literature, monitoring, and RASFF data, the most relevant chemical hazards in dairy products are aflatoxin M1, dioxins, and dioxin-like compounds and residues of veterinary drugs. Chemical hazards primarily occur at the dairy farm and may accumulate during further processing. The most relevant physical hazards are metal, glass, and plastic particles introduced during processing. Analysis of trends in the near future revealed that increased milk production is seen as most relevant in relation to food safety. Other trends affecting food safety are climate change and changes at the farm level, which aim to improve animal welfare and environmental sustainability.

Each day people are exposed to millions of bioaerosols, including whole microorganisms, which can have both beneficial and detrimental effects. The next chapter in understanding the airborne microbiome of the built environment is characterizing the various sources of airborne microorganisms and the relative contribution of each. We have identified the following eight major categories of sources of airborne bacteria, viruses, and fungi in the built environment: humans; pets; plants; plumbing systems; heating, ventilation, and air-conditioning systems; mold; dust resuspension; and the outdoor environment. Certain species are associated with certain sources, but the full potential of source characterization and source apportionment has not yet been realized. Ideally, future studies will quantify detailed emission rates of microorganisms from each source and will identify the relative contribution of each source to the indoor air microbiome. This information could then be used to probe fundamental relationships between specific sources and human health, to design interventions to improve building health and human health, or even to provide evidence for forensic investigations.

Each day people are exposed to millions of bioaerosols, including whole microorganisms, which can have both beneficial and detrimental effects. The next chapter in understanding the airborne microbiome of the built environment is characterizing the various sources of airborne microorganisms and the relative contribution of each. We have identified the following eight major categories of sources of airborne bacteria, viruses, and fungi in the built environment: humans; pets; plants; plumbing systems; heating, ventilation, and air-conditioning systems; mold; dust resuspension; and the outdoor environment. Certain species are associated with certain sources, but the full potential of source characterization and source apportionment has not yet been realized. Ideally, future studies will quantify detailed emission rates of microorganisms from each source and will identify the relative contribution of each source to the indoor air microbiome. This information could then be used to probe fundamental relationships between specific sources and human health, to design interventions to improve building health and human health, or even to provide evidence for forensic investigations.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.

Předkládaná disertační práce se zabývá zemními výměníky tepla (ZVT) a jejich vlivem na hygienickou kvalitu přiváděného vzduchu a mikrobiální mikroklima v interiéru budov. V teoretické části práce je uveden současný stav poznání v oblasti teplovzdušného vytápění, resp. větrání nízkoenergetických a pasivních domů a zemních výměníků tepla se zaměřením na větrací systémy rodinných domů. Další kapitola se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov a vlivem vzduchotechnických systémů na toto mikroklima. V experimentální části práce jsou prezentovány některé výsledky simulace provozu vzduchového zemního výměníku tepla, získané s využitím zjednodušeného modelu, a data z dlouhodobého monitoringu experimentálního ZVT, vybudovaného v rámci práce na FSI VUT v Brně. Dále jsou vyhodnoceny výsledky mikrobiologického výzkumu několika desítek již provozovaných vzduchových zemních výměníků tepla, provedeného s využitím dvou různých metod odběru vzorků – pomocí stěrů ze stěny potrubí a sedimentační (gravimetrickou) metodou. V závěru jsou uvedeny praktické zkušenosti uživatelů i poznatky autora, týkající se návrhu, provozu a využití vzduchových zemních výměníků tepla., This thesis deals with the Air to Ground Heat Exchangers (AGHEx) and their effects on the hygienic quality of the supplied air and the microbial microclimate in the interior of buildings. The theoretical part focuses on current findings and knowledge in the field of warm air heating, ventilation of the low-energy and energy passive houses and ground heat exchanger for the ventilation systems to family houses. The next chapter deals with the quality of the indoor environment and the influence on HVAC systems on the building microclimate. The experimental part of the thesis presents the results of energy simulations of operation of air to ground heat exchanger, obtained using the simplified model, and the data from long-term monitoring of experimental AGHEx built at FME BUT. Furthermore, the results of microbiological research of several already operating air to ground heat exchangers are evaluated. The research was carried out using two different sampling methods: the method using swabs taken from the pipe wall, and the sedimentation (gravimetric) method. The conclusion part mentions the practical experiences of users and knowledge of the author relating to the design, operation and use of air to ground heat exchangers.