Search

Multinational companies (MNCs) are geographically widespread production networks that can coordinate operations and activities in more than one country. MNCs transfer innovations, expertise, knowledge and advanced technologies to their host countries through their subsidiaries. Therefore, multinational companies are seen as transfer intermediaries distributing international technologies and innovations. MNCs help to bridge the existing technology gap between developed and developing countries. Due to the multilocation nature of MNCs, the study aims to examine the various drivers that influence Hungarian MNCs' R&D collaborations, making them choose to collaborate either with local partners or with partners in the countries of their headquarters. The paper reports on the preliminary findings of an on-going comparative research focused on understanding the key drivers of innovations and competitiveness in Hungary. For our empirical analysis, drawing on data from the Eurostat's harmonized Community Innovation Survey 2010-2012, we used the probit regression model. Since many studies have shown that innovation processes in companies are based on the same principles or similar framework, it is possible to generalize the results of the analysed data and successfully put the recommendations into practice. Our analysis provided mixed results; it has demonstrated that marketing orientations, expenditures devoted to research and development, absorptive capacity, firm size as well as funding support provided to Hungarian MNCs influenced their choice of collaborating partners. Hungarian MNCs were highly probable to collaborate with both local and foreign partners in the enterprise group, while preferring to cooperate with local universities rather than foreign ones., Cílem této studie je prozkoumat různé faktory, které ovlivňují spolupráci maďarských nadnárodních společností v oblasti výzkumu a vývoje, aby se rozhodly spolupracovat buď s místními partnery, nebo s partnery v zemích jejich ústředí. Příspěvek referuje o předběžných zjištěních probíhajícího srovnávacího výzkumu zaměřeného na pochopení klíčových hnacích sil inovací a konkurenceschopnosti v Maďarsku. Jelikož mnoho studií ukázalo, že inovační procesy ve společnostech jsou založeny na stejných principech nebo podobném rámci, je možné zobecnit výsledky analyzovaných dat a úspěšně uvést doporučení do praxe.

The open innovation concept thrives on knowledge and information flow; their sources for the current innovation performance of the selected Central and Eastern European (CEE) countries have since triggered research interest. This research aimed to explore the different sources of knowledge and information for innovation and the extent to which these different sources contribute to the innovation performance of small and medium-sized enterprises in some selected CEE countries. The study assesses the influence of different knowledge and information sources and their relationships in SMEs engaged in manufacturing activities for innovation performance in the selected CEE countries using structural equation modeling. Data were sourced from the anonymized European Community Innovation Survey (CIS, 2012). The results show that internal sources of information and knowledge from innovative internal activities highly influence SMEs' innovation performance in these CEE countries. Additionally, SMEs in the selected countries' sources of information and knowledge influence firm cooperation arrangements. The result is significant for SMEs and policymakers to ensure fostering information and knowledge sharing and support of creating valuable knowledge for innovation, most importantly, in the aftermath of financial and economic crisis., Koncept otevřené inovace prospívá toku znalostí a informací; jejich zdroje pro aktuální inovační výkonnost vybraných zemí střední a východní Evropy (CEE) od té doby vyvolaly zájem o výzkum. Cílem tohoto výzkumu bylo prozkoumat různé zdroje znalostí a informací pro inovace a míru, v jaké tyto různé zdroje přispívají k inovační výkonnosti malých a středních podniků v některých vybraných zemích střední a východní Evropy. Studie hodnotí vliv různých zdrojů znalostí a informací a jejich vztahů v malých a středních podnicích zabývajících se výrobními činnostmi na inovační výkon ve vybraných zemích střední a východní Evropy pomocí modelování strukturálních rovnic. Data pocházela z anonymizovaného průzkumu inovací Evropského společenství (CIS, 2012). Výsledky ukazují, že interní zdroje informací a znalostí z inovativních interních aktivit velmi ovlivňují inovační výkonnost malých a středních podniků v těchto zemích střední a východní Evropy. Navíc malé a střední podniky ve zdrojích informací a znalostí ve vybraných zemích ovlivňují dohody o pevné spolupráci. Výsledek je významný pro malé a střední podniky a tvůrce politik, aby zajistili podporu sdílení informací a znalostí a podporu vytváření cenných znalostí pro inovace, což je nejdůležitější po finanční a hospodářské krizi.

Technological innovation, in recent times, has been pivoted as the foundation of regional competitive advantage. Its generation has grown to a multi- interactive structure involving multiple elements ranging from human capital, financial capital, social capital and structural capital and knowledge interactions. In effect, some regions have pivoted their funding acquisitions on the best innovating firms whilst others focus more on creation of tructures to assist Small and Medium Scale Enterprises (SMEs) to nurture their innovation base appreciably for a higher regional competitive advantage. In light of competition from other states, the European Union have initiated funding schemes like Horizon 2020, aside regional targets of for research and development expenditure, to strongly propel the innovation status of the bloc. Other framework conditions such as human, social and structural capital have been focused on as well, however, there have been arguments about their actual role played. Literature have portrayed them to have varying and contrasting effect in the eco-system for creation of technological innovation in various contexts ranging from regional need to partners involved and even to the location as well whilst there are also arguments against their actual role in supporting technological innovation. In that regard, this research intends assess the contributory role of financial, interactive, institutional and structural factors in the network of technological innovation generation in the European Union., Technologické inovace se v poslední době staly základem regionální konkurenční výhody. Jeho generace se rozrostla na multi- interaktivní strukturu zahrnující více prvků, od lidského kapitálu, finančního kapitálu, sociálního kapitálu a strukturálního kapitálu a vzájemných znalostí. Některé regiony ve skutečnosti zaměřily své akvizice na financování na nejlepší inovativní firmy, zatímco jiné se více zaměřují na vytváření struktur, které malým a středním podnikům pomáhají významně rozvíjet jejich inovační základnu pro vyšší regionální konkurenční výhodu. S ohledem na hospodářskou soutěž zahájila Evropská unie programy financování, jako je Horizont 2020, s výjimkou regionálních cílů výdajů na výzkum a vývoj, které výrazně podporují inovační status bloku. Zaměřeny byly i další rámcové podmínky, jako je lidský, sociální a strukturální kapitál, nicméně existují argumenty o jejich skutečné roli. Literatura je vylíčila, že mají v ekosystému různý a kontrastní účinek na vytváření technologických inovací v různých kontextech od firemních typů po zapojené partnery, přičemž existují i argumenty proti jejich skutečnému dopadu na inovační činnosti. V tomto ohledu má tento výzkum v úmyslu prozkoumat podstatu regionálních inonvativních prvků zapojených do prostředí technologických inovací v Evropské unii., Fakulta ekonomicko-správní, Ve své obhajobě doktorand objasnil svůj přístup k analýze zkoumaných problémů a věnoval pozornost výsledkům práce, které považuje za její hlavní přínos. Uspokojivě zodpověděl dotazy oponentů a v rozpravě upřesnil některé poznatky uváděné v závěrech práce., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Inovace jsou jedním z klíčových faktorů, které vedou ke konkurenceschopnosti podniků, odvětví i národního hospodářství. Inovační výkonnost podniků je podmíněna dostatkem finančních prostředků ale také nápadů či zájmem o inovovanou produkci. Inovační aktivity jsou podporovány na úrovni státu i regionů. Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu příčin malé inovační výkonnost v regionech a následná doporučení odstraňující významné překážky., Innovations are one of the key factors, that leads to the competitivnes of companies, industries and to the national economy. Innovation performance of companies is conditioned by sufficient financial resources but also by ideas or interest in innovated production. Innovation activities are supported at the regional and state levels. This diploma thesis is focused to analysis of cases of low innovative performance in regions and subsequent recommendations which are removing significant obstacles., Fakulta ekonomicko-správní, Studentka představila komisi svou diplomovou práci na téma Analýza příčin malé inovační výkonnosti v regionech. Cílem práce bylo zvolit soubor vybraných (shodně oborově orientovaných) firem v daném regionu a provést analýzu překážek, které snižují jejich inovační výkonnost. V rámci prezentace studentka popsala cíl, postup a výsledky zpracované analýzy. Po prezentaci výsledků diplomové práce byly předsedou komise představeny posudky vedoucího a oponenta práce a studentka zodpověděla jimi položené dotazy. Následovala rozprava, ve které komise položila studentce následující dotazy: Otázka 1. Jak byste obecně vysvětlila vaše shrnutí práce? Jak byste uvedené příčiny více rozvedla? Otázka 2. V dotazníku nebyla zmínka o financích, ale v závěru ano. Proč? Otázka 3. Jaké firmy v automobilovém průmyslu vstupovaly do dotazníku? Otázka 4. Není rozpor mezi vysokými odměnami zaměstnanců automobilového průmyslu a vámi uváděným nedostatkem vnitřních financí? Otázka 5. Co znamená nezájem firmy o inovace? Otázka 6. Byly inovace nějakým způsobem diverzifikované? Otázka 7. Se kterým teoretickým modelem jsou vaše výsledky práce v rozporu? Studentka otázky komise zodpověděla., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Práce se zabývá analýzou vlivu odlišných determinantů inovačních aktivit na aktivity firem v zemích střední a východní Evropy. Teoretická část práce se týká problematiky znalostní ekonomiky, na kterou navazuje problematika inovací spolu s identifikací významných determinantů inovačních aktivit. U těchto determinantů je poté v analytické části práce, za využití statistických metod, ověřován vliv na inovační aktivity firem ve vybraných zemích střední a východní Evropy., The work deals with the analysis of the influence of different determinants of innovation activities on the activities of companies in the countries of Central and Eastern Europe. The theoretical part deals with the issue of knowledge economy, which is followed by the field of innovation together with the identification of important determinants of innovation activities. For these determinants, the analytical part of the work, using statistical methods, verifies their impact on the innovation activities of companies in selected countries of Central and Eastern Europe., Fakulta ekonomicko-správní, Student přednesl téma své DP ''Analýza determinantů inovačních aktivit firem v zemích střední a východní Evropy'', otázka vedoucího DP: 1. Domníváte se, že jsou Vámi navržená doporučení aplikovatelná i například v zemích západní Evropy? Dokázal byste identifikovat společné znaky těchto zemí a naopak v čem se tyto skupiny zemí liší? Student na otázku reagoval. Otázka oponenta DP: 1. V rámci obhajoby uveďte, jak je možné prakticky využít vaše závěry (např. pro ČR). Student na otázku reagoval., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

The importance of cooperation in the field of application knowledge and skills in creative processes is a constantly discussed topic. In general, these processes are described by a many study, but each of them acknowledges the need to take into account the specificiti es of individual countries and industries. All firms in the knowledge processes use cooperative links with their partners and often also public funds, which the state provides to support increased competitiveness or innovative absorption. Therefore, the aim of this paper has been defined as (i) to verify whether cooperation on innovation activities lead to growth or decrease of firms' turnover and (ii) to find ways to allocate public funds more effectively, because most of innovation activities and cooperat ion are supported from public funds. Two linear regression models were employed. Data was sourced from a harmonized questionnaire of selected EU Member States from the Community Innovation Survey carried out in the Czech Republic for the period 2010 2012. Analyses have confirmed that collaborative links are at the heart of innovation processes, as well as the manufacturing industry has significant public resources that support these links and influence the growth of their turnover., Spolupráce a účast na kooperačních sítích představuje důležitý determinant pro inovační procesy podniků. Druhou důležitou složkou je vědecko-výzkumná činnost, ze které podniky mohou získávat nové informace. Cílem příspěvku je podat důkaz o důležitosti těchto dvou atributů na příkladu zpracovatelského průmyslu v ČR.

The aim of this research is to analyse (i) influence of cooperation with different partners and public funding on firms' willingness to innovate; (ii) how public funding and cooperation with different partners influence firms' innovation performance (turnover); (iii) effects of mutual interactions between firms' innovation activities, cooperation with different partners and public funding on firms' innovation performance (measured with turnover). The situation of 561 firms in Machines and Equipment industries in Germany was analysed because it is one of the most competitive economy in the world and one of the leaders in innovation within European Union. It allows to create unique benchmark and to propose implications that will be more appropriate and applicable also in other countries. For analyses, the data from Community Innovation Survey 2012-2014, which is a harmonized questionnaire and provides EU's science and technology statistics, was used, and new binary and multiple linear regression models were employed. Results of analyses show that provision of public subsidies, unlike cooperation, strongly influence firm's motivation to innovate. However, results also showed that supported innovation activities do not always lead to an increase in firms' innovative performance. Therefore, it can be pointed to the phenomenon of inefficiency of public innovation support in final consequence., Cílem tohoto výzkumu je analyzovat i) vliv spolupráce s různými partnery a veřejné financování na ochotu podniků inovovat; ii) jak veřejné financování a spolupráce s různými partnery ovlivňují inovační výkonnost podniků (obrat); iii) účinky vzájemných interakcí mezi inovačními činnostmi podniků, spolupráce s různými partnery a veřejného financování na inovační výkonnost podniků (měřeno obratem).

There is a growing consensus that knowledge drives firms' process and product innovations. An important source of these innovations is from firms networking with R&D partners, such as those in the science system and other industries in the enterprise group. This paper aimed to examine firms' innovation collaborations with science systems and enterprise group partners and how these influence their product and process innovations. We focused on firms in the manufacturing sectors in the Czech Republic and Hungary. For our empirical analysis, we used the truncated data from the Eurostat Community Innovation Survey (CIS) 2012-2014, and the binary logistic regression model. Our results have demonstrated that firms' collaborations with these actors have a discernible positive influence on their product innovations. Conversely, the collaborations with these R&D partners for process innovations produced mixed results for both countries., Roste konsenzus, že znalosti vedou firmy k procesním a produktovým inovacím. Důležitým zdrojem těchto inovací jsou firmy, které spolupracují s partnery v oblasti výzkumu a vývoje, jako jsou subjekty ve vědeckém systému a další průmyslová odvětví ve skupině podniků. Cílem této práce bylo prozkoumat inovační spolupráci firem s vědeckými systémy a partnery podnikových skupin a jejich vliv na inovace produktů a procesů.

Innovation, in contemporary times, has been established as the lynchpin of growth and national competitive advantage among countries. Supranational and national resources have jointly combined to create sound innovation strategies and diffusion policies for member states in recent times. However, there is the question of whether increased innovation translates to effective diffusion of innovation. With this in mind, the present research aims to comparatively assess and evaluate the efficiency of diffusion of innovation of European Union member states in reference to their European Innovation Scoreboard (EIS) rankings. Using the Charnes, Cooper and Rhodes (CCR) model of Data Envelopment Analysis (DEA), the present research found contrasting diffusion efficiency scores of member states with different innovation performances as most innovative member states had much lower efficiency scores compared to some supposedly weak innovating member states. We also computed the input-redundancy and output-deficiency of member states, provided recommendations for efficient input-output combinations based on findings of respective member states and innovation groups, and finally, outlined directions for future studies., Inovace byla v současné době zavedena jako hlavní rys růstu a národní konkurenční výhody mezi zeměmi. Nadnárodní a národní zdroje se v poslední době společně spojily a vytvořily zdravé inovační strategie a politiky šíření pro členské státy. Je však otázkou, zda se zvýšená inovace projevuje v efektivní šíření inovací. S ohledem na to má současný výzkum za cíl srovnávat a hodnotit účinnost šíření inovací členských států Evropské unie s ohledem na jejich hodnocení v žebříčku European Innovation Scoreboard (EIS). Pomocí modelu Charnes, Cooper a Rhodes (CCR) analýzy datových obalů (DEA) zjistil současný výzkum kontrastní skóre účinnosti difúze členských států s různými inovačními výkony, protože většina inovativních členských států měla mnohem nižší skóre účinnosti ve srovnání s některými údajně slabými inovačními členské státy. Vypočítali jsme také redundanci vstupních a výstupních deficitů členských států, poskytli doporučení pro efektivní kombinace vstup-výstup na základě zjištění příslušných členských států a inovačních skupin a nakonec naznačili směry pro budoucí studie. zeměmi Translations of země NounFrequency country země, stát, venkov, krajina, vlast, kraj land země, pozemek, půda, pevnina, souš, oblast nation národ, země, národnost ground země, uzemnění, půda, pozemek, terén, území soil půda, zemina, země, špína, území, skvrna world svět, země, lidstvo, společnost place místo, umístění, prostor, bydliště, sídlo, země

V současných znalostních ekonomikách jsou za zdroje konkurenceschopnosti regionů považovány především měkké faktory v podobě znalostí a inovací. Jejich tvorba a sdílení představují jedny z nejvýznamnějších determinantů regionálního rozvoje. Efektivní využívání těchto faktorů je však podmíněno existencí vhodné platformy umožňující spoluprací regionální aktérů napříč všemi subsystémy národního hospodářství. Vhodnou platformu představují regionální inovační systémy, jejichž analýzou se bude tato práce zabývat. Tato diplomová je zaměřena na analýzu regionálních inovačních systémů vybraných regionů a jejich následné vyhodnocení., In modern knowledge-based economies, there are sources of regional competitiveness primarily as soft factors in the form of knowledge and innovations. Their creation and sharing are one of the most important aspects of regional development. However, the effective utilization of these factors is conditioned with the existence of an appropriate platform enabling cooperation of regional actors across all subsystems of the national economy. A suitable platform is represented by regional innovation systems. Therefore, this thesis is focused on the analysis of regional innovation systems of the selected regions and their consecutive evaluation., Fakulta ekonomicko-správní, Student představil komisi svou diplomovou práci na téma Analýza regionálních inovačních systémů ve vybraných regionech ČR. Cílem práce bylo analyzovat regionální inovační systémy ve vybraných regionech ČR a za pomoci existující metodiky je vyhodnotit a srovnat. V rámci prezentace student popsal cíl, postup a výsledky zpracované analýzy. Po prezentaci výsledků diplomové práce byly komisí představeny posudky vedoucího a oponenta práce a student zodpověděl jimi položené dotazy. Následovala rozprava, během které komise položila následující dotazy: Otázka 1. Proč jste si vybral období od roku 2014? Otázka 2. Nebylo by lepší do analýzy použít jako proměnnou podíl nezaměstnaných osob než míru nezaměstnanosti? Otázka 3. Jak osobně vnímáte regionální politiku? Co je jejím cílem? Otázka 4. Jaký je váš názor na regionální politiku v ČR? Otázka 5. Čím to je, že funguje regionální politika v ČR špatně? Otázka 6. Jsou úředníci dostatečně kvalifikováni pro práci regionální politiky v ČR? Otázka 7. V čem ve vaší analýze vyhrál Liberec? V čem je lepší než Pardubice? Otázka 8. Inspiroval jste se více autory, nebo jste využil metodiku pouze jediného výzkumníka? Proč jste nevyužil jinou metodiku? Student na položené otázky odpověděl., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

The ability to acquire, create and effectively utilize knowledge that lead to the creation of innovation appears to be an increasingly important source of competitiveness. A connection has been shown between creativity and innovation. Here we use CIS data for the creative industries in the Czech Republic to show that the collaboration of creative enterprises leads to a more efficient use of knowledge than if enterprises do not collaborate. We present empirical evidence that knowledge spillovers have a positive effect on innovation in creative industries. We show that the positive effect of knowledge spillovers on innovation is greater for enterprises employing both in-house and external individuals with creative skills than for those employing either in-house or external ones. Using fuzzy set qualitative comparative analysis, we find that the above mentioned effects are mostly third-part effects, requiring both knowledge acquisition and collaboration on innovative activities., Schopnost získávat, vytvářet a účinně využívat znalosti, které vedou k vytváření inovací, se jeví jako stále důležitější zdroj konkurenceschopnosti. Bylo prokázáno spojení mezi kreativitou a inovací. Zde využíváme data CIS pro kreativní průmyslová odvětví v České republice, abychom ukázali, že spolupráce kreativních podniků vede k efektivnějšímu využívání znalostí, než kdyby podniky nespolupracovaly. Předkládáme empirické důkazy o tom, že přelévání znalostí má pozitivní vliv na inovace v kreativních odvětvích.

SME’s are integral pillars in ladder of innovation. Due to their proximity to end users and their flexibility, they are credited with the creation of ground level product and process innovations in their local and world markets. SMEs absorption of innovations is significantly assisted by the entrepreneurial environment, globalization tendencies, rapidly changing technological issues of the environment as well as other determinants. However, depending on the industry, determinants of innovation affects each firm differently depending on the type of innovation considered. The goal of this research is therefore, to analyse what determinants influence the innovation activities of small and medium enterprises across three different German industries, namely, in the Electrical, Chemical and Pharmaceutical and the Metal Industry. Results from the SMEs were compared against themselves as well as SMEs from the three considered industries. This paper used data from the Community Innovation Survey (2010-2012) which employed stratified sampling technique with surveys. Logistic regression tool was used to analyse the impact of certain activities and expenditures, information and competitive strategies on product on process innovation. The research eventually discovered that the determinants influencing product and process innovations in selected enterprises varied according to the size of enterprise analysed. It was proposed that small enterprises should primarily focus on In-house R&D and acquisition of capital assets whilst medium size enterprises would be best served in concentrating on training for innovative activities., Cílem tohoto výzkumu je proto analyzovat, jaké determinanty ovlivňují inovační aktivity malých a středních podniků napříč třemi různými německými průmyslovými odvětvími, konkrétně v elektrotechnickém, chemickém a farmaceutickém průmyslu a v kovoprůmyslu. Výsledky malých a středních podniků byly porovnány proti sobě samým, jakož i vůči malým a středním podnikům ze tří zvažovaných odvětví. Tento dokument použil údaje z průzkumu inovací Společenství (2010–2012), který využíval stratifikovanou techniku odběru vzorků s průzkumy. Logistický regresní nástroj byl použit k analýze dopadu určitých činností a výdajů, informací a konkurenčních strategií na produkt na inovaci procesů.

Firm’s knowledge absorptive capacity has been touted to help firms achieve high innovative performance hence it has become an entrenched managerial activity due to the changing perspective of what makes a firm more competitive over other firm. Due to improvement in technology and increased contact due to globalization, access to and possession of discrete information by firms help to sustain the firm’s competitive advantage. It may also serve as an enabler for distinctive firm positioning which contributes to firm innovativeness. The pool of inimitable knowledge within the firm helps the firm to engage in many innovative activities because the firm will possess both tacit and codified knowledge which other competitors do not have. Some scholars have found that it is more beneficial for firms to seek external knowledge through collaborations with universities and the government because the firm cannot produce all the knowledge it needs. In light of the above, the paper seeks to ascertain whether the firm’s knowledge absorptive capacity affects the propensity to collaborate with Universities. A logistics regression model has been used employing data from the Harmonized European Union Community Innovative Survey 2012-2014 for the empirical analysis. Our results show that the firm’s acquisition of external knowledge and engagement in internal research and development activities influence the firm’s propensity to collaborate with universities for innovation. For the management of knowledge in the firm, we argue that since not all the firm’s knowledge could be purchased due to the long-term cost associated with it, it is imperative for management to help stimulate employee knowledge sharing atmosphere through a collaborative working environment., Příspěvek se snaží zjistit, zda absorpční kapacita firmy ovlivňuje sklon ke spolupráci s univerzitami. Pro empirickou analýzu byl použit model logistické regrese využívající údaje z harmonizovaného průzkumu Společenství inovací Evropské unie 2012–2014. Naše výsledky ukazují, že akvizice externích znalostí firmy a zapojení do interních výzkumných a vývojových činností ovlivňuje tendenci firmy ke spolupráci s univerzitami pro inovace. Pro řízení znalostí ve firmě tvrdíme, že vzhledem k tomu, že vzhledem k dlouhodobým nákladům, které s ní souvisejí, nemohly být všechny znalosti firmy zakoupeny, je nezbytné, aby management pomohl stimulovat atmosféru sdílení znalostí zaměstnanců prostřednictvím spolupracujícího pracovního prostředí.

The innovative environment and its elements are crucial determinants of the innovation activity of enterprises in developed economies. Also public authorities also focus on innovation environment development, which are being implemented with financial support from public budgets. In developed countries, these incentives are geared to promoting cooperation, as it is a key element of any innovative environment. In Western economies, a certain Western innovation model is being implemented. However, its application in the CEE countries is significantly limited due to the specific characteristics of these economies. Therefore, the main focus of the paper is to examine the impact of cooperation with different types of innovation partners on product innovation performance of manufacturing companies in small CEE countries. In the first phase of the research, CIS data (from Eurostat) and its own regression models identify the types of co-operating partners (private and public) that have the most significant impact on product innovation (researched separately in selected CEE countries). In the second part, the model is constructed so as to identify the predictors, the variables having a significant impact on product innovations across countries (using a merged dataset from all analysed CEE countries). To expand knowledge about innovation and business performance, three variables were added to the model as control variables: market orientation, company ownership, and public funding. The combined dataset of the five CEE countries was again used to examine the impact of different types of co-operating partners on product innovation through a binary logistic regression model. Findings of logistic regression are encouraging; pointing out that the transition to a market economy with a delay has also encouraged the establishment of relationships between firms and private institutions in favour of boosting innovation performance. In doing so, CEE countries are gradually approaching t, Hlavním cílem této práce je prozkoumat dopad spolupráce s různými typy inovačních partnerů na inovační výkonnost výrobních společností v malých zemích střední a východní Evropy. V první fázi výzkumu identifikují údaje CIS (z Eurostatu) a její vlastní regresní modely typy spolupracujících partnerů (soukromých a veřejných), které mají nejvýznamnější dopad na inovaci produktů (zkoumané samostatně ve vybraných zemích střední a východní Evropy). Ve druhé části je model konstruován tak, aby identifikoval prediktory, proměnné, které mají významný dopad na inovace produktů napříč zeměmi (pomocí sloučeného datového souboru ze všech analyzovaných zemí střední a východní Evropy). K rozšíření znalostí o inovacích a výkonnosti podniku byly do modelu přidány tři proměnné jako kontrolní proměnné: tržní orientace, vlastnictví společnosti a veřejné financování. Kombinovaný datový soubor pěti zemí střední a východní Evropy byl znovu použit k posouzení dopadu různých typů spolupracujících partnerů na inovaci produktů prostřednictvím binárního logistického regresního modelu.

The impact of innovation on economic development cannot be underestimated. Innovation has been touted as the anchor on which firms can nick a competitive advantage for themselves. Over the years, public sector interest in innovation has been emphasized due to the impact innovation has made on economic development of some nations. Different public sector support systems are available to firms to access for their innovative activities. Small and Medium Scale Enterprises (SME’s) play vital role in the economies of most countries. Despite their contribution to development, they are constrained by inadequate funds to engage in R&D for innovation. In the light of this, the research sought to find out whether the innovativeness of SME’s from Selected CEE Countries determines the public financial support from the government or the European Union. The logistic regression model was employed using the harmonized European Union Community Innovation Survey 2012-2014 data for the empirical analysis. Our results indicate that SME’s that are engaged in innovative activities attract public financial support from national government and/or the European Union. This is because, the public sector financial support from the government and the EU target firms that are already engaged in innovation or show potential to be innovative., Společnosti mají k dispozici různé systémy podpory veřejného sektoru, aby získaly přístup ke svým inovativním činnostem. Malé a střední podniky (MSP) hrají zásadní roli v ekonomikách většiny zemí. Navzdory jejich příspěvku k rozvoji jsou omezeni nedostatečnými finančními prostředky pro zapojení do výzkumu a vývoje pro inovace. V této souvislosti se výzkum snažil zjistit, zda inovativnost malých a středních podniků z vybraných zemí střední a východní Evropy určuje vládní finanční podporu od vlády nebo Evropské unie. Logistický regresní model byl použit pro účely empirické analýzy pomocí harmonizovaného průzkumu inovací Společenství v Evropské unii 2012–2014. Naše výsledky ukazují, že malé a střední podniky, které se zabývají inovačními aktivitami, přitahují veřejnou finanční podporu od národní vlády nebo Evropské unie. Je tomu tak proto, že finanční podpora veřejného sektoru ze strany vlády a EU se zaměřuje na firmy, které se již zabývají inovacemi nebo vykazují potenciál být inovativní.

Purpose: As technological innovation has enabled Information technology (IT) to seamlessly merge into daily routines playing an irreplaceable role in innovation generation and dissemination the research aims to assess the impact of marketing, organisational and process innovation on innovation in Czech Republic and Estonia. Design/methodology/approach: Data from Community Innovation Survey (2012-2014) was used whilst multiple regression analysis. 395 firms were selected for both Czech Republic and Estonia. These member states were selected due to their dwindling performance on the innovation scale relative to EU in 2010; IT and information service firms was also chosen as the unit of analysis. Findings: Public funding at the National and European Union level was only significant to innovation output in Estonia whilst organisational innovation was insignificant in both countries. Process innovation was significant to innovation output although with different direction of significance between both countries whilst marketing innovation variables were also fully significant in Czech Republic but partly significant in Estonia. Research/practical implications: The study provides insights into innovation behaviour of the Czech and Estonian companies. Originality/value: Furthering the innovation report of European Union and selectively focusing on the key innovation variables, the paper adds to the literature by detailing the response of the innovation output of Czech Republic and Estonia to marketing, organisational and process innovation of IT and information service firms., Abstraktní Účel: Vzhledem k tomu, že technologické inovace umožnily bezproblémové fungování informačních technologií (IT) spojit se s každodenními postupy, které hrají nezastupitelnou roli při tvorbě a šíření inovací Cílem výzkumu je posoudit dopad marketingových, organizačních a procesních inovací na inovace v České republice a Estonsku. Návrh / metodika / přístup: Byly použity údaje z průzkumu Společenství o inovacích (2012–2014) zatímco vícenásobná regresní analýza. Pro Českou republiku a Estonsko bylo vybráno 395 firem. Tyto členské státy byly vybrány kvůli jejich zmenšujícímu se výkonu v inovačním měřítku vzhledem k EU v roce 2010; Jako analytická jednotka byly také vybrány firmy v oblasti IT a informačních služeb. Zjištění: Veřejné financování na úrovni národní a Evropské unie bylo významné pouze pro inovační výstup v Estonsku, zatímco organizační inovace byly v obou zemích zanedbatelné. Inovace procesu byla významná pro inovační výstup, i když jiným směrem význam mezi oběma zeměmi, zatímco marketingové inovační proměnné byly také plně významné v České republice, ale částečně významné v Estonsku. Výzkum / praktické důsledky: Studie poskytuje vhled do inovačního chování EU České a estonské společnosti. Originalita / hodnota: Podpora inovační zprávy Evropské unie a selektivní zaměření Pokud jde o klíčové inovační proměnné, příspěvek se k literatuře přidává podrobně odezvou inovační výstup České republiky a Estonska do marketingu, organizace a procesu inovace firem v oblasti IT a informačních služeb.

V této bakalářské práci na téma "Analýza hospodaření vybrané neziskové organizace" je charakterizován nestátní neziskový sektor včetně neziskových organizací. U nestátních neziskových organizací je blíže popsána jejich právní úprava a jejich zdroje a formy financování. Další část je věnována vybrané neziskové organizaci Biatlonovému klubu Letohrad, p. s., která je zde popsána. Závěrečná část se věnuje analýze hospodaření v letech 2014 - 2018, kde jsou následně uvedeny závěry a doporučení., This bachelor thesis on the topic "Economic analysis of selected non-profit organization" attempts to describe and depict public non-profit sector including non-profit organizations. These public non-profitable organizations are covered in more detail, namely in their legal regulation as well as their sources of income and different types of financing. The next part is devoted to selected non-profit organization Biatlonový klub Letohrad, p. s., which is presented in this part. The final part adresses the analysis of the economy of the organization in years 2014 - 2018 and subsequently this part contains final conclusion on the state of the economy of organization and possible recommendations, Fakulta ekonomicko-správní, Student představil komisi svou bakalářskou práci na téma Analýza hospodaření vybrané neziskové organizace. Cílem práce bylo posoudit stav hospodaření vybrané nestátní neziskové organizace, a to na základě informací o finančních zdrojích a zhodnocení nezbytného množství finančních prostředků pro fungování organizace s ohledem na realizaci strategických cílů. V rámci prezentace student popsal cíl, postup a výsledky zpracované analýzy. Následně byly studentovi během rozpravy položeny následující dotazy: Otázka 1. Jaký vliv bude mít současná ekonomická situace na hospodaření vybrané organizace? Otázka 2. Jaký vidíte potenciál ve fundraisingu? Kde získávat dárce? Co může klub nabídnout dárcům? Otázka 3. Podává nestátní nezisková organizace daňové přiznání? Jaké příjmy nezdaňuje? Otázka 4. Existuje vliv sezónnosti na hospodaření vybrané nestátní neziskové organizace? Student na položené dotazy odpovídal v požadované míře a kvalitě., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Nowadays, measuring efficiency within countries´ innovation environment seems to be incremental in the process of gaining competitive advantage. Therefore, this study is aimed to evaluate efficiency in patent creation within EU28 countries. We are using specialized tool for assessing the effectiveness, performance and productivity of comparable production units Data Envelopment Analysis and data from Eurostat. Moreover, we are analyzing countries´ efficiency according to their innovation performance measured by European Commissions´ European Innovation Scoreboard 2017. Results show that only 5 out of the 28 European countries are effectively using basic attributes of Innovation Environment (investment in science and research; human resources in science and technology; cooperation with external research and development firms). All of these countries belong to the group of Innovation Leaders. We also propose practical implications (for each country) on how to improve and how to change their inputs and outputs to become (more) efficient and provide information about countries that could be benchmark for less efficient countries., Cílem této studie je zhodnotit účinnost tvorby patentů v zemích EU28. Používáme specializovaný nástroj pro hodnocení účinnosti, výkonnosti a produktivity srovnatelných výrobních jednotek Analýza datových obalů a dat z Eurostatu. Kromě toho analyzujeme efektivitu zemí podle jejich inovačního výkonu měřeného Evropskou komisí „European Innovation Scoreboard 2017“.

Intellectual capital generation has gradually been entrenched as a measure of firm and regional competitive advantage in this era of knowledge economy. Firms, regions and countries and even international organisations around the world have rigorously engaged in the creation of property rights for control and usage. However, as regional innovative performance has been directly connected with intellectual capital creation, we question whether regions with high innovation prowess efficiently employ the scarce financial and cognitive resources that are harnessed for the manifestation of intellectual capital and property rights. Hence, using a multi-stage DEA approach and data of ten (10) countries from European Innovation Scoreboard (2018), we aim to comparatively compute the efficiency scores of innovation leaders and strong innovators to reveal the efficiency of resource inputs. Results at the first-stage revealed a mixed efficiency performance amongst countries whilst second-stage analysis with intermediate inputs revealed a dominance of innovation leaders on the efficiency ranking but eventually innovative leaders were found to be generally efficient in financial and cognitive resources employed in intellectual capital generation. We further gave recommendations on way of bolstering efficiency scores of countries., Tvorba duševního kapitálu se v období vzrůstu zájmu o znalostní ekonomiku postupně etablovala jako měřítko regionální konkurenční výhody. Firmy, regiony, země a dokonce i mezinárodní organizace po celém světě se důsledně zabývají tvorbou vlastnických práv ke jejich komerčnímu využití. Vzhledem k tomu, že tvorba inovací v regionech je přímo spojena s tvorbou intelektuálního kapitálu, je nezbytné diskutovat, zda regiony s vysokou inovační schopností efektivně využívají vzácných finančních a znalostních zdrojů, které jsou využívány k tvorbě duševního kapitálu a následnému komerčnímu využití vlastnických práv. Studie využívá vícestupňovou DEA analýzu a na datech European Innovation Scoreboard (2018) z desíti vybraných zemích EU analyzuje efektivnosti znalostních procesů v jednotlivých regionech. Výsledky v první fázi ukázaly proměnlivou efektivnost inovačních výkonů mezi zeměmi. Výsledky druhé fáze ukazují, že inovativní vůdci jsou obecně efektivní ve využívání finančních a kognitivních zdrojů k tvorbě intelektuálního kapitálu. Součástí řešení jsou i doporučení na zvýšení efektivnosti v dalších regionech EU.

Knowledge generation, in contemporary times, has dictated the economic strength and national and regional competitive advantage. The advent of the open innovation model has driven firms to collaborate and engage in external interactions to incite their innovation spark to become even more competitive globally and nationally. There have been a wealth of success in creating intellectual capital in the European Union. In line with that, subsequent funding have been provided for small and medium sized firms (SMEs) with the view of assisting them to individually or cooperatively generate intellectual capital. However, even as human resources, cooperation and other environmental factors have been acclaimed to influence regional intellectual capital capacity, we question whether these factors offer an interactively significant influence on themselves in creating intellectual capital. This will enable identification of catalytic indicators to expertly position regional activities that generate regional competitive advantage. Using the Structural equation modelling (SEM) and data from European Innovation Survey (2018), research aims to test the interactive influence of the selected indicators of intellectual capital and their significance in generation intellectual capital represented by patents, trademarks and design applications. The results revealed that whilst research system attractiveness and firm-to-firm or academia linkages were very significant in generating intellectual capital, human capital were not significant in generating intellectual capital contrary to mass of literature. Attractiveness of research systems were strongly significant in affecting the human resource structure and innovation friendliness of member states and generation of intellectual capital. Private, public and venture capital were found to have been strongly influenced by labour structure and friendliness of a geography whilst it also strongly affected the cooperation tendencies of firms and, Vytváření znalostí v současné době diktovalo hospodářskou sílu a národní a regionální konkurenční výhodu. Příchod otevřeného inovačního modelu přiměl firmy spolupracovat a zapojovat se do vnějších interakcí s cílem podnítit jejich inovační jiskru, aby se stala ještě konkurenceschopnější v celosvětovém i národním měřítku. Při vytváření intelektuálního kapitálu v Evropské unii bylo dosaženo velkého úspěchu. V souladu s tím byly poskytnuty následné finanční prostředky malým a středním podnikům (MSP) s cílem pomoci jim individuálně nebo společně vytvářet intelektuální kapitál. I přesto, že lidské zdroje, spolupráce a další environmentální faktory byly uznány za ovlivňující regionální kapacitu intelektuálního kapitálu, ptáme se, zda tyto faktory nabízejí interaktivně významný vliv na sebe při vytváření intelektuálního kapitálu. To umožní identifikaci katalytických ukazatelů pro odborné umístění regionálních činností, které vytvářejí regionální konkurenční výhodu. Cílem výzkumu je pomocí strukturního rovnicového modelování (SEM) a dat z European Innovation Survey (2018) zkoušet interaktivní vliv vybraných ukazatelů intelektuálního kapitálu a jejich význam v generování intelektuálního kapitálu reprezentovaného patenty, ochrannými známkami a designovými aplikacemi. Výsledky ukázaly, že ačkoli přitažlivost výzkumného systému a vazby mezi firmami a akademickými kruhy byly při vytváření intelektuálního kapitálu velmi významné, lidský kapitál nebyl při vytváření intelektuálního kapitálu významný, což je v rozporu s množstvím literatury. Atraktivita výzkumných systémů byla významně ovlivněna strukturou lidských zdrojů a vstřícností inovací členských států a vytvářením intelektuálního kapitálu. Bylo zjištěno, že soukromý, veřejný a rizikový kapitál byl silně ovlivněn strukturou práce a vstřícností zeměpisu, a také výrazně ovlivnil tendence firem a akademické obce ke spolupráci. Dále byly doporučeny politiky, které sladily regionální silné stránky s těmito zjištěními. © 2019 Acade

There is no doubt that innovations represented key source of competitive advantage in the last years. Therefore, firms were forced to come up with new or significantly improved goods, services as well as organizational and marketing practices. However, countries, firms and policy makers are facing great environmental challenges for sustainable development and entrepreneurship, which create large demand for Eco-innovations with environmental benefits nowadays. For these reasons, we are analyzing different factors influencing creation of firms' Eco-innovations in the EU. To obtain an interpretable model of firms' Eco-innovations and their determinants, we use fuzzy rule-based classification models and latest available data form Community Innovation Survey 2012-2014 created by Eurostat. Our results show that firms' Eco-innovations are influenced by different factors according to the nature of innovation (product, process, organizational, marketing) in the EU. Public financial subsidies and firms' environment (e.g. existing environmental regulations, taxes, charges or fees, market demand, and costs of inputs) play key role in the process of creation Ecoinnovation with environmental benefits. These results show possible ways how support sustainable entrepreneurship and regional (national) development not only within analyzed countries. We provide initial analysis dealing with different kinds of Eco-innovations and its determinants that could help firms to develop and enhance their corporate innovation and environmental policies. These results could also inspire policy makers at different levels because we propose some practical implications., Je zřejmé, že inovace představovaly v posledních letech klíčový zdroj konkurenční výhody. Proto byly firmy nuceny přijít s novým nebo výrazně vylepšeným zbožím, službami a organizačními a marketingovými postupy. Země, firmy a tvůrci veřejných politik ale musejí čelit velkým ekologickým výzvám pro udržitelný rozvoj a podnikání, které v současnosti vytvářejí velkou poptávku po ekologických inovacích s environmentálními výhodami. Z těchto důvodů analyzujeme různé faktory ovlivňující tvorbu ekologických inovací firem v EU. K získání interpretovatelného modelu ekologických inovací firem a jejich determinantů používáme fuzzy rule-based klasifikační modely a nejnovější dostupné údaje z dotazníku Community Innovation Survey 2012–2014 vytvořeného Eurostatem. Naše výsledky ukazují, že ekologické inovace podniků jsou ovlivněny různými faktory podle povahy inovací (produktové, procesní, organizační, marketingové). Veřejná podpora a firemní prostředí (např. stávající ekologické předpisy, daně, poplatky a náklady na vstupy) hrají klíčovou roli v procesu vytváření ekologických inovací s přínosy pro životní prostředí. Výsledky analýz ukazují možné způsoby podpory udržitelného podnikání a regionálního (národního) rozvoje nejen v analyzovaných zemích. V tomto článku přinášíme původní analýzu zabývající se různými druhy ekologických inovací a jejich určujícími faktory, které by mohly firmám pomoci rozvíjet a zlepšovat firemní inovační a environmentální politiky. Předkládané výsledky by také mohly inspirovat tvůrce veřejných politik.

Public support of library services must be targeted towards children because these services play a key role in their development. However, no prior research has investigated the value of public library services for children. Specifically, earlier studies evaluated the value of public libraries as a whole, without considering library services for different stakeholders. The fact that children are not autonomous economic agents is another problem to address. These barriers can be overcome by using the contingent valuation method with parents/caregivers as the subjects queried and children used as the objects in this study. Thus, the economic value of library services for children can be obtained to support managerial decisions on services specifically designed for children. More precisely, this study is unique in that it develops a contingent valuation methodology for estimating the value of children's library services based on adults' willingness to allocate a proportion of municipal budgets. Both users and non-users were surveyed to verify the proposed methodology empirically. The results show that the perceived effectiveness (ratio between perceived benefits and costs) of children's library services is 11.2 (11.2 units of benefits for each unit invested) in Czech public libraries compared with 4.3 for a library as a whole. This finding confirms the essential role of children's library services, implying that public libraries should offer a broader selection of children's books and other services. The study also shows that the value of children's library services depends on the age, education and economic structure of the adults queried. In addition, their satisfaction with library services is another important determinant, indicating that public libraries can influence the perceived benefits of children's library services., Veřejná podpora knihovnických služeb musí být zaměřena na děti, protože tyto služby hrají klíčovou roli v jejich rozvoji. Žádný předchozí výzkum však nezkoumal hodnotu veřejných knihovnických služeb pro děti. Konkrétně dřívější studie hodnotily hodnotu veřejných knihoven jako celku, aniž by zvažovaly knihovnické služby pro různé zúčastněné strany. Skutečnost, že děti nejsou autonomními ekonomickými subjekty, je dalším problémem, který je třeba řešit. Tyto překážky lze překonat pomocí metody podmíněného oceňování s rodiči / pečovateli jako dotázanými subjekty a dětmi použitými jako objekty. Ekonomickou hodnotu knihovnických služeb pro děti tak lze získat na podporu manažerských rozhodnutí o službách specificky určených pro děti. Přesněji řečeno, tato studie je jedinečná v tom, že vyvíjí metodiku případného oceňování pro odhad hodnoty knihovnických služeb pro děti na základě ochoty dospělých přidělit část veřejných rozpočtů. Uživatelé i neuživatelé byli dotazováni, aby empiricky ověřili navrhovanou metodiku. Výsledky ukazují, že vnímaná efektivita (poměr mezi vnímanými výhodami a náklady) služeb dětských knihoven je 11,2 (11,2 jednotek přínosů pro každou investovanou jednotku) v českých veřejných knihovnách ve srovnání se 4,3 pro knihovnu jako celek. Toto zjištění potvrzuje zásadní úlohu knihovnických služeb pro děti, z čehož vyplývá, že veřejné knihovny by měly nabízet širší výběr dětských knih a dalších služeb. Studie také ukazuje, že hodnota služeb dětských knihoven závisí na věku, vzdělání a ekonomické struktuře dotazovaných dospělých. Spokojenost s knihovními službami je navíc dalším důležitým určujícím faktorem, který naznačuje, že veřejné knihovny mohou ovlivnit vnímané přínosy knihovnických služeb pro děti.

Public Funding for firms has been argued as a catalyst for firms’ cooperative and knowledge generative activities in contemporary knowledge-based economies. As innovation potential is widely poised as regional competitive ability, firms’ cooperation with partners have been revered as a preliminary activity to establishing networks whilst sharing diverse knowledge from partners involved to initiate or even mediate innovation. Using data from Community Innovation Survey (2012-2014) and SEM analysis on Spanish and Portuguese manufacturing firms, the paper assesses the relevance of public funds on cooperation tendencies of firms, knowledge sourcing from partners and eventually, the moderator role played by cooperation in appropriating public funds for knowledge acquisition. It was found that public funding significantly influences cooperation in Spain than in Portugal whilst cooperation was much more influential in sourcing for knowledge from partners in Portugal than in Spain. Results also revealed a slightly higher moderator ability of cooperation in Spain than in Portugal. Country-specific recommendations were further created., Veřejné financování podniků je považováno za determinant spolupráce podniků a činností generujících znalosti v současných znalostních ekonomikách. Protože inovační potenciál je široce chápán jako regionální konkurenceschopnost, spolupráce firem s partnery byla považována za předběžnou činnost při vytváření sítí, zatímco sdílení různých znalostí od zúčastněných partnerů za účelem iniciace nebo zprostředkování inovací. Na základě údajů z průzkumu Společenství o inovacích (2012–2014) a analýzy SEM o španělských a portugalských výrobních firmách se v článku hodnotí význam veřejných prostředků pro tendence ke spolupráci podniků, získávání znalostí od partnerů a případně roli moderátora, kterou hraje spolupráce při přidělování prostředků veřejné prostředky na získávání znalostí. Bylo zjištěno, že veřejné financování významně ovlivňuje spolupráci ve Španělsku než v Portugalsku, zatímco spolupráce měla mnohem větší vliv na získávání znalostí od partnerů v Portugalsku než ve Španělsku. Výsledky také odhalily mírně vyšší moderátorskou spolupráci ve Španělsku než v Portugalsku. Dále byla vytvořena doporučení pro jednotlivé země.

R&D activities affect the ability to create innovation for every firm. Many studies have shown that R&D activities are influenced by a number of determinants and the environment (R&D milieu) in which individual economic entities exist. Due to the nature of firms' production, it is important to note that not every firm needs the same amount of information and knowledge. This study will also affect the efficiency of the use of information sources in R&D activities. In practice, it is necessary to know the dependence of companies and their R&D activities on the available information sources so that public policy makers can better target public policy and possible financial support schemes (grant schemes), because, the one size-fits all principle cannot be assumed. Therefore, the aim of this paper is to analyze the role of information resources in the knowledge intensive industries in the largest EU economy in terms of GDP, i.e. Germany. For the analysis, Eurostat CIS data and own regression model were used. The results show that the knowledge environment has a major impact on the development of R&D in the German knowledge intensive firms. German companies sourced information from the market (especially clients and customers), and all firms acquired information and knowledge from collaborating with universities. The biggest impetus for the realization of R&D activities is for firms to focus on markets outside the EU., Cílem této práce je analyzovat roli informačních zdrojů v odvětvích náročných na znalosti v největší ekonomice EU z hlediska HDP, tj. Německa. Pro analýzu byly použity údaje Eurostatu CIS a vlastní regresní model. Výsledky ukazují, že znalostní prostředí má velký dopad na rozvoj výzkumu a vývoje v německých znalostních firmách. Německé společnosti získávaly informace z trhu (zejména klientů a zákazníků) a všechny firmy získávaly informace a znalosti ze spolupráce s univerzitami. Největším podnětem pro realizaci výzkumných a vývojových činností je, aby se firmy zaměřily na trhy mimo EU.

Knowledge management has been touted to help firms achieve high innovative performance hence it has become an entrenched managerial activity due to the changing perspective of what makes a firm more competitive over its competitors. Due to improvement in technology and increased contact due to globalization, access to and possession of discrete information by firms help to sustain firm absorptive capacity. It may also serve as enabler for distinctive firm positioning which provides benefit to the firm. The pool of knowledge within the firm when is inimitable helps the firm to engage in much innovative activities because the firm will possess both tacit and codified knowledge which other competitors do not have. Some scholars have found that it is more beneficial for firms to seek external knowledge if they aim at introducing new products into the market because the firm cannot produce all the knowledge it needs. This paper seeks to ascertain whether seeking solely external knowledge is determinant for firm’s new product introduction in some selected countries in the transition knowledge economies. In the light of the foregoing aim, a logistics regression model has been used employing data from the Harmonized European Union Community Innovative Survey 2012-2014 for the empirical analysis. Our results show that in as much as firm’s acquisition of external knowledge aids in introducing new product into the market, firm’s internal research activities and professional knowledge management as well provide the firm with the opportunity to introduce new product. In contrast, the empirical results found cases where sourcing for external knowledge had no significant effect on firm’s introduction of new product and services. For the management of knowledge in the firm, we argue that since not all the firm’s knowledge could be purchased due to the long-term cost associated with it, it is imperative for management to help stimulate employee knowledge sharing atmosphere through c, Tato práce se snaží zjistit, zda hledání čistě externích znalostí je určující pro zavedení nového produktu firmy v některých vybraných zemích v ekonomikách transformujících se znalostí. Na základě výše uvedeného cíle byl pro empirickou analýzu použit model logistické regrese využívající údaje z harmonizovaného inovačního průzkumu Společenství Evropské unie 2012–2014. Naše výsledky ukazují, že při získávání externích znalostí firmy při zavádění nového produktu na trh poskytují interní výzkumné činnosti firmy a profesionální řízení znalostí také firmě příležitost představit nový produkt. Naproti tomu empirické výsledky nalezly případy, kdy získávání externích znalostí nemělo významný vliv na zavádění nových produktů a služeb firmami. Pro řízení znalostí ve firmě tvrdíme, že vzhledem k tomu, že vzhledem k dlouhodobým nákladům, které s ní souvisejí, nemohly být všechny znalosti firmy zakoupeny, je nezbytné, aby management pomohl stimulovat atmosféru sdílení znalostí zaměstnanců prostřednictvím spolupracujícího pracovního prostředí.

The aim of this paper is to analyse the situation of political parties in Bohuslav Sobotka´s government, which concerns political promises and declarations. The analysis focused specifically on the fulfilment of the coalition party promises of Prime Minister Bohuslav Sobotka´s government The input data of the research consisted of a prepared set of testable political promises from the pre-election programs of selected political parties. The promises were compared with the contents of the coalition agreement, the government's policy statement. It was found that coalition political parties selected by the government within the framework of coalition cooperation managed to enforce approximately 36 % of their election promises. At program level, 24 % of promises were enforced. In areas that increase the personal budget of voters, government political parties have pushed 76 % of promises. Regardless of their cooperation, they made approx. 52 % of the election promises during the parliamentary term. The dominant party of the government was the CSSD., Cílem této práce je analyzovat situaci politických stran ve vládě Bohuslava Sobotky, která se týká politických slibů a prohlášení. Analýza se konkrétně zaměřila na plnění koaličních stranických slibů vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Sliby byly porovnány s obsahem koaliční dohody, vládního politického prohlášení. Bylo zjištěno, že koaliční politické strany vybrané vlády v rámci koaliční spolupráce dokázaly prosadit přibližně 36% svých volebních slibů. Na úrovni programu bylo splněno 24% slibů. V oblastech, které zvyšují osobní rozpočet voličů, vládní politické strany prosadily 76% slibů. Bez ohledu na koaliční spolupráci splnily strany 52% volebních slibů během sledovaného parlamentního období. Dominantní stranou vlády byla ČSSD.

Sustainability in innovation activities financing is undoubtedly one of the important requirements that determine the business environment in all developed countries of the world. Different countries apply different innovation models or policies, ways to support or finance their entrepreneurial innovation activities respectively. They significantly shape or cultivate an innovative environment in which different relationships and linkages between actors take place. Therefore, it is necessary to analyze individual determinants, their sustainability, and their efficiency in view of the expected outcomes - environmentally adjusted multifactor productivity growth. We used data from the OECD statistics 2009-2013 for all developed countries in the world. We used DEA (data envelopment analysis) and super-efficiency-DEA method for our international comparative study. Our results show that the developed countries use the combination of private and public financial sources in different way. These are countries that can be perceived as a benchmark - it is therefore possible to compare even partial values of indicators and define public policies for support of selected entrepreneurs. The DEA software also allows you to obtain a numerical benchmark of inputs and outputs for every country. Our finding contributes to the theoretical debate on innovation and eco-innovation models in framework of sustainable development. The results of the analysis confirm the importance of financial sources, human resources and sustainable public sector interventions that influence the environmentally adjusted productivity growth., Je nutné analyzovat jednotlivé determinanty, jejich udržitelnost a jejich účinnost s ohledem na očekávané výsledky - růst vícefaktorové produktivity šetrné k životnímu prostředí, což je cílem tohoto příspěvku. Pro všechny vyspělé země světa jsme použili údaje ze statistik OECD 2009–2013. Pro naši mezinárodní srovnávací studii jsme použili metodu DEA (analýza datových obalů) a metodu superefektivity-DEA.

In multi-party democratic systems, where there is no absolute majority, the political parties are forced to cooperate. The cooperation is built on negotiations that result in several side effects including also concessions and compromises in the program. This analysis focused on the fulfillment of the coalition party promises in the Czech Republic, specifically on Prime Minister Bohuslav Sobotka´s government. The input data of the research consisted of a prepared set of testable political promises from the pre-election programs of selected political parties. The promises were compared with the contents of the coalition agreement, the government's policy statement. It was found that coalition political parties selected by the government within the framework of coalition cooperation managed to enforce approximately 36 % of their election promises. At the program level, 24 % of promises were enforced. In areas that increase the personal budget of voters, government political parties have pushed 76 % of promises. Regardless of their cooperation, they made approx. 52 % of the election promises during the parliamentary term. The dominant party of the government was the CSSD., Ve vícestranných demokratických systémech, kde neexistuje absolutní většina, jsou politické strany nuceny spolupracovat. Spolupráce je založena na jednáních, jejichž výsledkem je několik vedlejších účinků, včetně ústupků a kompromisů v programu. Tato analýza se zaměřila na splnění slibů koaličních stran v České republice, konkrétně na vládu premiéra Bohuslava Sobotky. Vstupní data výzkumu spočívala v připravené sadě prokazatelných politických slibů z předvolebních programů vybraných politických stran. Sliby byly porovnány s obsahem koaliční dohody a vládním politickým prohlášení. Bylo zjištěno, že vládní politické strany v rámci koaliční spolupráce dokázaly prosadit přibližně 36% svých volebních slibů. Na úrovni programu bylo dodrženo 24% slibů. V oblastech, které zvyšují osobní rozpočet voličů, vládní politické strany prosadily 76% slibů. Bez ohledu na jejich koaliční spolupráci prosadily během volebního období strany 52% volebních slibů. Dominantní stranou vlády byla ČSSD.

Knowledge represents an important national, regional or firm asset that creates a source of competitive advantages. However, there are no standard methods that are able to determine the extent to which an economy is based on knowledge and to measure the outputs of knowledge economy. Economists had already begun to use the number of patents to investigate an entire range of relationships, for example, to analyse their relationship to company size, investment and innovation activities. Therefore, the aim of this paper is to analyse the influence of selected determinants of the knowledge economy that affect its output (the number of patents in the Czech regions). The analysis is realized by using own original multiple linear regression model. Data for the analyses were obtained from the Czech Statistical Office's databases between the years 2007- 2011. The results confirm the importance of the human factor during the process of patent creation. The role of increasing expenditure on research and development activities was proven to be insignificant in the Czech regions. In the Czech Republic, there is a lack of studies measuring knowledge economy and its determinants. Therefore, we provide an initial analysis of determinants influencing knowledge economy., Znalosti představují významný národní, regionální nebo firemní majetek, který tvoří zdroj konkurenční výhody. Neexistují však žádné standardní metody, které by dokázaly určit, do jaké míry je ekonomika založena na znalostech a měřit výstupy znalostní ekonomiky. Ekonomové začali používat počet patentů coby indikátor k tomu, aby prozkoumali celou řadu vztahů, například analyzovali jejich vztah k velikosti společnosti, investičním a inovačním činnostem. Cílem příspěvku je analyzovat vliv vybraných determinantů znalostní ekonomiky, které ovlivňují její výstupy (počet patentů v českých regionech). Analýza je realizována použitím vlastního originálního modelu vícenásobné lineární regrese. Údaje pro analýzy byly získány z databází Českého statistického úřadu v letech 2007 až 2011.