Search

Acne vulgaris is a prevalent skin condition that is caused by an imbalance in skin microbiomes mainly by the overgrowth of strains such as Cutibacterium acnes and Staphylococcus epidermidis which affect both teenagers and adults. Drug resistance, dosing, mood alteration, and other issues hinder traditional therapy. This study aimed to create a novel dissolvable nanofiber patch containing essential oils (EOs) from Lavandula angustifolia and Mentha piperita for acne vulgaris treatment. The EOs were characterized based on antioxidant activity and chemical composition using HPLC and GC/MS analysis. The antimicrobial activity against C. acnes and S. epidermidis was observed by the determination of the minimum inhibitory concentration (MIC) and minimum bactericidal concentration (MBC). The MICs were in the range of 5.7-9.4 mu L/mL, and MBCs 9.4-25.0 mu L/mL. The EOs were integrated into gelatin nanofibers by electrospinning and SEM images of the fibers were taken. Only the addition of 20% of pure essential oil led to minor diameter and morphology alteration. The agar diffusion tests were performed. Pure and diluted Eos in almond oil exhibited a strong antibacterial effect on C. acnes and S. epidermidis. After incorporation into nanofibers, we were able to focus the antimicrobial effect only on the spot of application with no effect on the surrounding microorganisms. Lastly, for cytotoxicity evaluation, and MTT assay was performed with promising results that samples in the tested range had a low impact on HaCaT cell line viability. In conclusion, our gelatin nanofibers containing EOs are suitable for further investigation as prospective antimicrobial patches for acne vulgaris local treatment., Acne vulgaris is a prevalent skin condition that is caused by an imbalance in skin microbiomes mainly by the overgrowth of strains such as Cutibacterium acnes and Staphylococcus epidermidis which affect both teenagers and adults. Drug resistance, dosing, mood alteration, and other issues hinder traditional therapy. This study aimed to create a novel dissolvable nanofiber patch containing essential oils (EOs) from Lavandula angustifolia and Mentha piperita for acne vulgaris treatment. The EOs were characterized based on antioxidant activity and chemical composition using HPLC and GC/MS analysis. The antimicrobial activity against C. acnes and S. epidermidis was observed by the determination of the minimum inhibitory concentration (MIC) and minimum bactericidal concentration (MBC). The MICs were in the range of 5.7-9.4 mu L/mL, and MBCs 9.4-25.0 mu L/mL. The EOs were integrated into gelatin nanofibers by electrospinning and SEM images of the fibers were taken. Only the addition of 20% of pure essential oil led to minor diameter and morphology alteration. The agar diffusion tests were performed. Pure and diluted Eos in almond oil exhibited a strong antibacterial effect on C. acnes and S. epidermidis. After incorporation into nanofibers, we were able to focus the antimicrobial effect only on the spot of application with no effect on the surrounding microorganisms. Lastly, for cytotoxicity evaluation, and MTT assay was performed with promising results that samples in the tested range had a low impact on HaCaT cell line viability. In conclusion, our gelatin nanofibers containing EOs are suitable for further investigation as prospective antimicrobial patches for acne vulgaris local treatment.

Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací vybraných druhů ořechových olejů, jedná se o olej z mandlí, vlašských a lískových ořechů. Tyto oleje byly za studena lisované a jsou dostupné v běžné tržní síti. Teoretická část se věnuje charakterizací jednotlivých druhů ořechů a ořechových olejů. Experimentální část se zabývá porovnáním uvedených olejů z hlediska profilu a obsahu těkavých látek a mastných kyselin. Těkavé látky byly identifikovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází. Ve vzorcích ořechů bylo identifikováno 10 látek, hlavně alkoholů. V lískovém ořechu bylo nalezeno nejvíce látek. Ve vzorcích olejů bylo celkem nalezeno 44 těkavých látek, nejvíce ve vlašském oleji. Hlavní skupinou látek byly aldehydy a alkoholy. Mastné kyseliny ve volné i vázané formě byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátorem. Za pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí byly mastné kyseliny identifikovány. Ve velkém množství se ve vzorcích vyskytovaly nenasycené mastné kyseliny, hlavně kyselina olejová (mandlový, lískový) a linolová (vlašský)., This bachelor thesis deals with the characterization of selected types of nut oils made from almonds, walnuts, and hazelnuts. These oils were cold pressed, and they are available on the regular market. The theoretical part deals with the characterization of individual types of nuts and nut oils. The experimental part deals with the comparison of oils in terms of profile and content of volatile substances and fatty acids. The volatile compounds were identified by gas chromatography with mass spectrometry in conjunction with solid phase microextraction. Ten substances, mainly alcohols, were identified in the nut samples. Most substances were found in hazelnut. A total of 44 volatile substances were found in oil samples, mostly in walnut oil. The main substances were aldehydes and alcohols. Fatty acids in free and bound form were converted to methyl esters by acid esterification with methanolic boron trifluoride solution as catalyst. Fatty acids were identified by gas chromatography with flame ionization detection. Unsaturated fatty acids, mainly oleic (almond, hazelnut) and linoleic (walnut) acids, were present in large quantities in the samples.

Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací vybraných druhů ořechových olejů, jedná se o olej z mandlí, vlašských a lískových ořechů. Tyto oleje byly za studena lisované a jsou dostupné v běžné tržní síti. Teoretická část se věnuje charakterizací jednotlivých druhů ořechů a ořechových olejů. Experimentální část se zabývá porovnáním uvedených olejů z hlediska profilu a obsahu těkavých látek a mastných kyselin. Těkavé látky byly identifikovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází. Ve vzorcích ořechů bylo identifikováno 10 látek, hlavně alkoholů. V lískovém ořechu bylo nalezeno nejvíce látek. Ve vzorcích olejů bylo celkem nalezeno 44 těkavých látek, nejvíce ve vlašském oleji. Hlavní skupinou látek byly aldehydy a alkoholy. Mastné kyseliny ve volné i vázané formě byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátorem. Za pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí byly mastné kyseliny identifikovány. Ve velkém množství se ve vzorcích vyskytovaly nenasycené mastné kyseliny, hlavně kyselina olejová (mandlový, lískový) a linolová (vlašský)., This bachelor thesis deals with the characterization of selected types of nut oils made from almonds, walnuts, and hazelnuts. These oils were cold pressed, and they are available on the regular market. The theoretical part deals with the characterization of individual types of nuts and nut oils. The experimental part deals with the comparison of oils in terms of profile and content of volatile substances and fatty acids. The volatile compounds were identified by gas chromatography with mass spectrometry in conjunction with solid phase microextraction. Ten substances, mainly alcohols, were identified in the nut samples. Most substances were found in hazelnut. A total of 44 volatile substances were found in oil samples, mostly in walnut oil. The main substances were aldehydes and alcohols. Fatty acids in free and bound form were converted to methyl esters by acid esterification with methanolic boron trifluoride solution as catalyst. Fatty acids were identified by gas chromatography with flame ionization detection. Unsaturated fatty acids, mainly oleic (almond, hazelnut) and linoleic (walnut) acids, were present in large quantities in the samples.

Tato bakalářská práce se zabývá výrobou jogurtů a jejich charakterizací z hlediska senzorické kvality a profilu těkavých (aromatických) látek. Teoretická část se zabývá charakterizací jogurtů, technologií jejich výroby, senzorickou kvalitou a možnostmi stanovení těkavých látek ve vzorcích jogurtu. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků tak, aby bylo dosaženo co nejlepší senzorické kvality. Pro dosažení žádoucí husté konzistence jogurtu byl zvýšen obsah sušiny přídavkem sušeného odtučněného mléka a sušené syrovátky. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále pořadový test a párová porovnávací zkouška. Z výsledků vyplývá, že v případě sušeného mléka došlo podle očekávání s vyšším přídavkem k zisku žádoucí hustší konzistence, vyšší přídavek navíc zjemňoval chuť a vůni jogurtu. V případě sušené syrovátky se naopak s vyšším přídavkem hustota jogurtu snižovala, na chuť a vůni přídavek neměl významný vliv. Jako „optimální“ byly vybrány jogurty s přídavkem 6 % hm. sušeného mléka a 2 % hm. sušené syrovátky. Oba měly optimální konzistenci, příjemnou barvu, vůni a jemně kyselou chuť. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých látek; ve vzorcích bylo celkem identifikováno 16 sloučenin, převládaly ketony a kyseliny. Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly diacetyl, acetoin, kyselina octová a kapronová. Z výsledků vyplývá, že přídavek sušiny neměl významný vliv na celkový profil těkavých látek ve vzorcích, nelze určit jednoznačný trend. Více patrný byl vliv na senzorickou kvalitu vzorků, ani tady však výsledky nejsou jednoznačné. Někteří hodnotitelé sice preferovali hustou konzistenci jogurtu s přídavkem sušeného mléka, někteří však lepší chuť jogurtu s přídavkem sušené syrovátky., This bachelor thesis deals with the production of yogurt and its characterization in terms of sensory quality and volatile (flavour) profile. The theoretical part deals with the characterization of yogurt, production technology, sensory quality, and possibilities of determination of volatile compounds in yogurt samples. In the experimental part, the production process of the samples was first optimized to achieve the best possible sensory quality. To achieve the desired thick consistency of the yogurt, the dry matter content was increased by the addition of non-fat milk powder and whey powder. For the sensory evaluation, graphical scales were used to assess appearance, colour, consistency, aroma, and taste, as well as a ranking test and a paired comparison test. The results showed that in the case of milk powder, as expected, the higher addition resulted in the desired thicker consistency, while the higher addition also softened the flavour and aroma of the yogurt. In the case of whey powder, on the other hand, the density of the yogurt decreased with higher additions and the taste and flavour were not significantly affected. Yogurts with 6 % w/w milk powder and 2 % w/w whey powder were selected as “optimal”. Both had an optimum consistency, a pleasant colour and aroma and a slightly sour taste. The volatile matter profile was determined by HS-SPME-GC-MS; a total of 16 compounds were identified in the samples, with ketones and acids predominating. The most abundant compounds were diacetyl, acetoin, acetic acid and caproic acid. The results show that the addition of dry matter did not significantly influence the overall profile of volatiles in the samples, no clear trend can be identified. The effect on the sensory quality of the samples was more evident, but even here the results are not conclusive. While some evaluators preferred the thick consistency of yogurt with the addition of milk powder, some preferred the better taste of yogurt with the addition of whey pow

Tato bakalářská práce se zabývá výrobou jogurtů a jejich charakterizací z hlediska senzorické kvality a profilu těkavých (aromatických) látek. Teoretická část se zabývá charakterizací jogurtů, technologií jejich výroby, senzorickou kvalitou a možnostmi stanovení těkavých látek ve vzorcích jogurtu. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků tak, aby bylo dosaženo co nejlepší senzorické kvality. Pro dosažení žádoucí husté konzistence jogurtu byl zvýšen obsah sušiny přídavkem sušeného odtučněného mléka a sušené syrovátky. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále pořadový test a párová porovnávací zkouška. Z výsledků vyplývá, že v případě sušeného mléka došlo podle očekávání s vyšším přídavkem k zisku žádoucí hustší konzistence, vyšší přídavek navíc zjemňoval chuť a vůni jogurtu. V případě sušené syrovátky se naopak s vyšším přídavkem hustota jogurtu snižovala, na chuť a vůni přídavek neměl významný vliv. Jako „optimální“ byly vybrány jogurty s přídavkem 6 % hm. sušeného mléka a 2 % hm. sušené syrovátky. Oba měly optimální konzistenci, příjemnou barvu, vůni a jemně kyselou chuť. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých látek; ve vzorcích bylo celkem identifikováno 16 sloučenin, převládaly ketony a kyseliny. Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly diacetyl, acetoin, kyselina octová a kapronová. Z výsledků vyplývá, že přídavek sušiny neměl významný vliv na celkový profil těkavých látek ve vzorcích, nelze určit jednoznačný trend. Více patrný byl vliv na senzorickou kvalitu vzorků, ani tady však výsledky nejsou jednoznačné. Někteří hodnotitelé sice preferovali hustou konzistenci jogurtu s přídavkem sušeného mléka, někteří však lepší chuť jogurtu s přídavkem sušené syrovátky., This bachelor thesis deals with the production of yogurt and its characterization in terms of sensory quality and volatile (flavour) profile. The theoretical part deals with the characterization of yogurt, production technology, sensory quality, and possibilities of determination of volatile compounds in yogurt samples. In the experimental part, the production process of the samples was first optimized to achieve the best possible sensory quality. To achieve the desired thick consistency of the yogurt, the dry matter content was increased by the addition of non-fat milk powder and whey powder. For the sensory evaluation, graphical scales were used to assess appearance, colour, consistency, aroma, and taste, as well as a ranking test and a paired comparison test. The results showed that in the case of milk powder, as expected, the higher addition resulted in the desired thicker consistency, while the higher addition also softened the flavour and aroma of the yogurt. In the case of whey powder, on the other hand, the density of the yogurt decreased with higher additions and the taste and flavour were not significantly affected. Yogurts with 6 % w/w milk powder and 2 % w/w whey powder were selected as “optimal”. Both had an optimum consistency, a pleasant colour and aroma and a slightly sour taste. The volatile matter profile was determined by HS-SPME-GC-MS; a total of 16 compounds were identified in the samples, with ketones and acids predominating. The most abundant compounds were diacetyl, acetoin, acetic acid and caproic acid. The results show that the addition of dry matter did not significantly influence the overall profile of volatiles in the samples, no clear trend can be identified. The effect on the sensory quality of the samples was more evident, but even here the results are not conclusive. While some evaluators preferred the thick consistency of yogurt with the addition of milk powder, some preferred the better taste of yogurt with the addition of whey pow

Tato bakalářská práce se zabývá výrobou jogurtů a jejich charakterizací z hlediska senzorické kvality a profilu těkavých (aromatických) látek. Teoretická část se zabývá charakterizací jogurtů, technologií jejich výroby, senzorickou kvalitou a možnostmi stanovení těkavých látek ve vzorcích jogurtu. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků tak, aby bylo dosaženo co nejlepší senzorické kvality. Pro dosažení žádoucí husté konzistence jogurtu byl zvýšen obsah sušiny přídavkem sušeného odtučněného mléka a sušené syrovátky. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále pořadový test a párová porovnávací zkouška. Z výsledků vyplývá, že v případě sušeného mléka došlo podle očekávání s vyšším přídavkem k zisku žádoucí hustší konzistence, vyšší přídavek navíc zjemňoval chuť a vůni jogurtu. V případě sušené syrovátky se naopak s vyšším přídavkem hustota jogurtu snižovala, na chuť a vůni přídavek neměl významný vliv. Jako „optimální“ byly vybrány jogurty s přídavkem 6 % hm. sušeného mléka a 2 % hm. sušené syrovátky. Oba měly optimální konzistenci, příjemnou barvu, vůni a jemně kyselou chuť. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých látek; ve vzorcích bylo celkem identifikováno 16 sloučenin, převládaly ketony a kyseliny. Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly diacetyl, acetoin, kyselina octová a kapronová. Z výsledků vyplývá, že přídavek sušiny neměl významný vliv na celkový profil těkavých látek ve vzorcích, nelze určit jednoznačný trend. Více patrný byl vliv na senzorickou kvalitu vzorků, ani tady však výsledky nejsou jednoznačné. Někteří hodnotitelé sice preferovali hustou konzistenci jogurtu s přídavkem sušeného mléka, někteří však lepší chuť jogurtu s přídavkem sušené syrovátky., This bachelor thesis deals with the production of yogurt and its characterization in terms of sensory quality and volatile (flavour) profile. The theoretical part deals with the characterization of yogurt, production technology, sensory quality, and possibilities of determination of volatile compounds in yogurt samples. In the experimental part, the production process of the samples was first optimized to achieve the best possible sensory quality. To achieve the desired thick consistency of the yogurt, the dry matter content was increased by the addition of non-fat milk powder and whey powder. For the sensory evaluation, graphical scales were used to assess appearance, colour, consistency, aroma, and taste, as well as a ranking test and a paired comparison test. The results showed that in the case of milk powder, as expected, the higher addition resulted in the desired thicker consistency, while the higher addition also softened the flavour and aroma of the yogurt. In the case of whey powder, on the other hand, the density of the yogurt decreased with higher additions and the taste and flavour were not significantly affected. Yogurts with 6 % w/w milk powder and 2 % w/w whey powder were selected as “optimal”. Both had an optimum consistency, a pleasant colour and aroma and a slightly sour taste. The volatile matter profile was determined by HS-SPME-GC-MS; a total of 16 compounds were identified in the samples, with ketones and acids predominating. The most abundant compounds were diacetyl, acetoin, acetic acid and caproic acid. The results show that the addition of dry matter did not significantly influence the overall profile of volatiles in the samples, no clear trend can be identified. The effect on the sensory quality of the samples was more evident, but even here the results are not conclusive. While some evaluators preferred the thick consistency of yogurt with the addition of milk powder, some preferred the better taste of yogurt with the addition of whey pow

Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací vybraných druhů ořechových olejů, jedná se o olej z mandlí, vlašských a lískových ořechů. Tyto oleje byly za studena lisované a jsou dostupné v běžné tržní síti. Teoretická část se věnuje charakterizací jednotlivých druhů ořechů a ořechových olejů. Experimentální část se zabývá porovnáním uvedených olejů z hlediska profilu a obsahu těkavých látek a mastných kyselin. Těkavé látky byly identifikovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází. Ve vzorcích ořechů bylo identifikováno 10 látek, hlavně alkoholů. V lískovém ořechu bylo nalezeno nejvíce látek. Ve vzorcích olejů bylo celkem nalezeno 44 těkavých látek, nejvíce ve vlašském oleji. Hlavní skupinou látek byly aldehydy a alkoholy. Mastné kyseliny ve volné i vázané formě byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátorem. Za pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí byly mastné kyseliny identifikovány. Ve velkém množství se ve vzorcích vyskytovaly nenasycené mastné kyseliny, hlavně kyselina olejová (mandlový, lískový) a linolová (vlašský)., This bachelor thesis deals with the characterization of selected types of nut oils made from almonds, walnuts, and hazelnuts. These oils were cold pressed, and they are available on the regular market. The theoretical part deals with the characterization of individual types of nuts and nut oils. The experimental part deals with the comparison of oils in terms of profile and content of volatile substances and fatty acids. The volatile compounds were identified by gas chromatography with mass spectrometry in conjunction with solid phase microextraction. Ten substances, mainly alcohols, were identified in the nut samples. Most substances were found in hazelnut. A total of 44 volatile substances were found in oil samples, mostly in walnut oil. The main substances were aldehydes and alcohols. Fatty acids in free and bound form were converted to methyl esters by acid esterification with methanolic boron trifluoride solution as catalyst. Fatty acids were identified by gas chromatography with flame ionization detection. Unsaturated fatty acids, mainly oleic (almond, hazelnut) and linoleic (walnut) acids, were present in large quantities in the samples.

Tato bakalářská práce se zabývá výrobou jogurtů a jejich charakterizací z hlediska senzorické kvality a profilu těkavých (aromatických) látek. Teoretická část se zabývá charakterizací jogurtů, technologií jejich výroby, senzorickou kvalitou a možnostmi stanovení těkavých látek ve vzorcích jogurtu. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků tak, aby bylo dosaženo co nejlepší senzorické kvality. Pro dosažení žádoucí husté konzistence jogurtu byl zvýšen obsah sušiny přídavkem sušeného odtučněného mléka a sušené syrovátky. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále pořadový test a párová porovnávací zkouška. Z výsledků vyplývá, že v případě sušeného mléka došlo podle očekávání s vyšším přídavkem k zisku žádoucí hustší konzistence, vyšší přídavek navíc zjemňoval chuť a vůni jogurtu. V případě sušené syrovátky se naopak s vyšším přídavkem hustota jogurtu snižovala, na chuť a vůni přídavek neměl významný vliv. Jako „optimální“ byly vybrány jogurty s přídavkem 6 % hm. sušeného mléka a 2 % hm. sušené syrovátky. Oba měly optimální konzistenci, příjemnou barvu, vůni a jemně kyselou chuť. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých látek; ve vzorcích bylo celkem identifikováno 16 sloučenin, převládaly ketony a kyseliny. Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly diacetyl, acetoin, kyselina octová a kapronová. Z výsledků vyplývá, že přídavek sušiny neměl významný vliv na celkový profil těkavých látek ve vzorcích, nelze určit jednoznačný trend. Více patrný byl vliv na senzorickou kvalitu vzorků, ani tady však výsledky nejsou jednoznačné. Někteří hodnotitelé sice preferovali hustou konzistenci jogurtu s přídavkem sušeného mléka, někteří však lepší chuť jogurtu s přídavkem sušené syrovátky., This bachelor thesis deals with the production of yogurt and its characterization in terms of sensory quality and volatile (flavour) profile. The theoretical part deals with the characterization of yogurt, production technology, sensory quality, and possibilities of determination of volatile compounds in yogurt samples. In the experimental part, the production process of the samples was first optimized to achieve the best possible sensory quality. To achieve the desired thick consistency of the yogurt, the dry matter content was increased by the addition of non-fat milk powder and whey powder. For the sensory evaluation, graphical scales were used to assess appearance, colour, consistency, aroma, and taste, as well as a ranking test and a paired comparison test. The results showed that in the case of milk powder, as expected, the higher addition resulted in the desired thicker consistency, while the higher addition also softened the flavour and aroma of the yogurt. In the case of whey powder, on the other hand, the density of the yogurt decreased with higher additions and the taste and flavour were not significantly affected. Yogurts with 6 % w/w milk powder and 2 % w/w whey powder were selected as “optimal”. Both had an optimum consistency, a pleasant colour and aroma and a slightly sour taste. The volatile matter profile was determined by HS-SPME-GC-MS; a total of 16 compounds were identified in the samples, with ketones and acids predominating. The most abundant compounds were diacetyl, acetoin, acetic acid and caproic acid. The results show that the addition of dry matter did not significantly influence the overall profile of volatiles in the samples, no clear trend can be identified. The effect on the sensory quality of the samples was more evident, but even here the results are not conclusive. While some evaluators preferred the thick consistency of yogurt with the addition of milk powder, some preferred the better taste of yogurt with the addition of whey pow

Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti., The objective of this bachelor thesis is to verify recovery yield used for determination of fatty acids based on gas chromatography with flame-ionization detection. In the theoretical part, fatty acids and lipids are characterized and extraction of lipidic fraction from food samples with its subsequent adjustments is suggested. Furthermore, the principle and current instrumentation of capillary gas chromatography with flame-ionization detection and standard parameters for validation of the analytical method are specified. In the experimental part, verification of recovery yield of the method for assessment of fatty acids was performed. The used method includes extraction of lipids from a sample in accordance with the standard ISO 1735 regulation and transesterification of both free and bounded fatty acids catalysed by boron trifluoride according to the ISO 12966-2 standard regulation. The produced methyl esters can be effectively determined using gas chromatography with flame-ionization detector. Analysed samples of rapeseed oil and tilsiter-type cheese were purchased in a common food market.

Předmětem této diplomové práce bylo stanovení profilu těkavých aromatických látek odrůdových vín a následná statistická analýza, kladoucí si za cíl nalézt odrůdové markery vybraných odrůd – jednotlivé látky, jejich typické obsahy, vzájemné korelace apod. Pro stanovení aromatického profilu byla použita technika HS-SPME-GC-MS. Hlavím záměrem této práce byla analýza odrůd Pálava, Hibernal, Johanniter a Solaris. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí metod deskriptivní a vícerozměrné statistiky. Na základě těchto analýz byly vytvořeny modely, které z obsahů 14 vybraných sloučenin aromatického profilu umožňují rozeznat Piwi odrůdy Hibernal, Johanniter a Solaris; tyto odrůdy rozlišit od odrůdy Pálava a u vín odrůdy Pálava určit jejich původ ve znojemské nebo mikulovské podoblasti., The subject of this thesis was the determination of the profile of volatile aromatic compounds of varietal wines and the subsequent statistical analysis, aiming to find varietal markers of selected varieties – individual substances, their typical contents, mutual correlations. The HS-SPME-GC-MS technique was used to determine the aromatic profile. The main focus of this work was the analysis of the varieties Pálava, Hibernal, Johanniter and Solaris. The data obtained were statistically processed using descriptive and multivariate statistical methods. On the basis of these analyses, models were developed which, from the contents of 14 selected compounds of the aromatic profile, allow the Piwi varieties Hibernal, Johanniter and Solaris to be distinguished from each other and from the Pálava variety and, for the Pálava variety wines, to determine their origin in the Znojmo or Mikulov wine sub-region.

Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací výroby želé cukrovinek s agarem jako želírujícím činidlem, aplikací bylinného extraktu do připravených cukrovinek a následnou identifikací obsahu aromaticky aktivní látek, charakterizací z hlediska obsahu fenolických látek, antioxidační a antimikrobiální aktivity a senzorické kvality. Jako zdroj bylinného extraktu byl vybrán měsíček lékařský, který je znám vysokým obsahem bioaktivních látek. Stanovení těkavých látek bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí, antioxidační aktivita metodou za použití DPPH, antimikrobiální aktivita jamkovou difúzní metodou, stanovení celkových fenolů metodou Folin-Ciocalteua a dále byla provedena senzorická analýza. Na základě senzorické analýzy bylo stanoveno optimální množství přidaného agaru, extraktu a kyseliny citrónové. Jako optimální se jevily přídavky 1,25 % hm. agaru a 1 % hm. kyseliny. Senzoricky nejpřijatelnější se ukázal vzorek bez extraktu, v případě vzorků s extraktem to byl se 4 % hm. extraktu. Vzorek s měsíčkovým extraktem o výše zmíněném optimálním složení obsahoval 14 identifikovaných těkavých látek, z toho nejvíce byly zastoupeny guaiol, -kadinol a -muurolol; celkový obsah fenolických látek byl 464,30 ± 14,99 µgGAEg-1, antioxidační aktivita byla stanovena na 1,73 ± 0,01 mgTEACg-1 (resp. zhášení radikálu 74,36 %). Antimikrobiální účinky zmíněného extraktu byly testovány vůči gramnegativní bakterii Escherichia coli a grampozitivní bakterii Bacillus cereus. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu vykazoval samotný extrakt a ze vzorků to byl vzorek s obsahem 4 % hm. extraktu. Extrakt se jevil účinnější vůči B. cereus než E. coli. Získané výsledky ukazují, že obsah extraktu měsíčku lékařského ve vzorcích zvyšuje jejich nutriční hodnotu a antimikrobiální účinnost (zvyšuje obsah antioxidačních a fenolických látek)., This bachelor thesis deals with the optimization of the production of jelly confectionery with agar as gelling agent, application of herbal extract to the prepared confectionery and subsequent identification of the content of aromatic active substances, characterization of phenolic content, antioxidant and antimicrobial activity and sensory quality. Calendula officinalis was selected as the source of the herbal extract, which is known for its high content of bioactive compounds. Determination of aromatic compounds was carried out by gas chromatography with mass detection, antioxidant activity by DPPH method, antimicrobial activity by diffusion method, determination of total phenolics by Folin-Ciocalteu method and sensory analysis was also carried out. Based on the sensory analysis, the optimum added amount of agar, extract and citric acid was determined. The additions of 1,25 % agar and 1 % acid were found to be optimal. The most sensory acceptable sample was the one without extract, while the sample with extract was the one with 4 % extract. The sample with Calendula extract of the above-mentioned optimal composition contained 14 identified aromatic compounds, of which guaiol, -cadinol and -muurolol were the most abundant; the total phenolic content was 464.30 ± 14.99 µgGAEg-1, and the antioxidant activity was determined to be 1.73 ± 0.01 mgTEACg-1 (or a radical quenching of 74.36 %). The antimicrobial effects of the above extract were tested against Gram-negative Escherichia coli and Gram-positive Bacillus cereus. The highest antimicrobial activity was exhibited by the extract alone and among the samples, it was the sample containing 4 % of the extract. The extract appeared to be more effective against B. cereus than E. coli. The results show that the content of extract in the samples increases their nutritional value and antimicrobial efficacy (increases the content of antioxidant and phenolic compounds).