Search

Cette recherche se focalise sur l'étude de 134 tombes individuelles de la culture campaniforme (3ème millénaire avant J.-C.) en Europe centrale. Certaines de ces tombes contiennent un contexte archéologique lié au tir à l'arc, ce qui soulève des questions sur le rôle de l'archerie, la guerre et la stratification sociale dans la vie quotidienne à la fin du Néolithique. Cette étude adopte une perspective archéologique qui explore ces concepts, et une perspective anthropologique qui augmente la probabilité d'identifier cette activité chez un individu. Les principaux résultats ne montrent pas d'association entre le contexte funéraire et un développement physique typique d'un archer théorique, ce qui indique que le mobilier funéraire des « archers » était plus social que pratique. Cela établit un lien entre les idéaux associés avec l'image du guerrier et un statut social important dans une communauté. Les résultats complémentaires identifient une probable différenciation du travail entre les classes sociales et démontrent le potentiel d'application des analyses anthropologiques., This research focuses on 134 individual tombs from the Bell Beaker period (3rd millennium BCE) in central Europe. Some of these tombs contain an archaeological context linked to archery, which raises questions concerning the role of archery, warfare, and social stratification during the end of the Neolithic. This study adopts an archaeological perspective aiming to explore these concepts further as well as an anthropological perspective looking to increase the probability of identifying specialized archery on the skeleton. The primary results show no association between the funerary context and the physical development expected from a theoretical archer profile, indicating that the grave goods were social rather than practical. This establishes a link between the ideals associated with warfare and an important social status within a community. Secondary results further identify a probable labor differentiation between social classes and demonstrate the promise of applying anthropological analyses to identifications of occupation and specialization., Die Glockenbecherkultur in Europa stellt einen Übergang zwischen dem Ende des Neolithikums und den frühen Metallzeitaltern in Europa und Nordafrika während desdritten Jahrtausends v. Chr. dar. Das Erscheinen des "Bogenschützenpakets" bei einigen der Einzelbestattungen ist besonders interessant, weil es Fragen des täglichen Lebens, der Kriegsführung und der sozialen Untergliederung der Gesellschaft während des Neolithikums behandelt. Um auf diese Fragen einzugehen wendet der erste Teil dieser Studie eine archäologische Perspektive an. Dabei wird der östliche Komplex der Glockenbecherkultur auf Basis von 134 Bestattungen in Mitteleuropa untersucht und die Kriegsführung als wahrscheinliche Interpretation für die Primärfunktion des Bogenschießens festgelegt. Ein letzter Bestandteil dieses Abschnitts befasst sich mitneolithischen Konzepten der Spezialisierung und sozialen Hierarchie, um die in den Glockenbechergesellschaften erkennbaren sozialen Strukturen zu untersuchen. Im nächsten Teil dieser Studie wird eine anthropologische Perspektive verfolgt, die auf die Kinesiologie, osteologische Beobachtungen und die Wissenschaft des Bogenschießens zurückgreift, um ein theoretisches Profil des Skeletts eines spezialisierten Bogenschützens zu erstellen. Dies erhöht die Wahrscheinlichkeit, spezialisierte Bogenschützenaktivitäten in einem Individuum zu identifizieren und die Kriterien für ihr Erscheinungsbild zu quantifizieren. Die primären Ergebnisse dieser Untersuchung ergaben keinen Zusammenhang zwischen dem Bestattungskontext und der erwarteten körperlichen Entwicklung eines spezialisierten Bogenschützens. Damit liegt ein signifikanter Hinweis vor, dass die Grabbeigaben des "Bogenschützens" eher eine soziale als eine praktische Funktion hatten. In einem weiteren Sinne wird somit eine Verbindung zwischen den Idealen der Kriegsführung und hohen sozialen Positionen innerhalb einer Gemeinschaft hergestellt. Die sekundären Ergebnisse zeigen eine wahrscheinliche Arbeitsdifferenzierung zwischen den sozialen Klassen und zudem vielversprechende Resultate zur Anwendung anthropologischer Analysen zur Identifizierung von Beruf und Spezialisierung., Kultura zvoncovitých pohárů v Evropě reprezentuje přechod mezi koncem období neolitu a dobou bronzovou a začátkem doby železné v Evropě a severní Africe během třetího tisíciletí před naším letopočtem. Výskyt tzv. „lukostřeleckého balíčku“, konkrétně kamenných chráničů na zápěstí, v hrobech některých jedinců je obzvláště zajímavý, protože vyvolává otázky ohledně každodenního života, válčení a sociální stratifikace během období neolitu. S cílem pomoci řešit tyto otázky, se první část této studie zaměřuje na archeologickou perspektivu. Tato kapitola se zabývá kulturou zvoncovitých pohárů východního komplexu na základě studia 134 kosterních pozůstatků a interpretuje jako pravděpodobnou primární funkci lukostřelby válčení. Poslední sekce této části se dále zabývá neolitickými koncepty specializace a sociální hierarchie za účelem zkoumání sociálních struktur zjevných ve společnostech období zvoncovitých pohárů. Pochopení činností těchto jedinců vybízí k druhé oblasti výzkumu: antropologii. Další část této studie tedy implementuje antropologickou perspektivu, která využívá kineziologii, osteologická pozorování a teorii lukostřelby za účelem vytvoření teoretického profilu specializovaného skeletu lukostřelce. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že u jedince bude možné identifikovat specializovanou lukostřeleckou činnost a také kvantifikovat kritéria jejího výskytu. Primární výsledky tohoto výzkumu nenašly žádnou souvislost mezi pohřebním kontextem a očekávaným fyzickým vývojem specializovaného lukostřelce, což významně naznačuje, že pohřební objekty lukostřelců měly spíše společenskou než praktickou funkci. To naznačuje hierarchii v období zvoncovitých pohárů, v níž objekty s vazbami na válečnictví představovaly určitou úroveň prestiže jednotlivce. V širším smyslu to vytváří vazbu mezi ideály válčení a vysokými společenskými pozicemi uvnitř komunity. Sekundární výsledky dále identifikují pravděpodobnou pracovní diferenciaci mezi sociálními třídami a ukazují příslib uplatnění antropologických analýz při identifikaci povolání a specializace.