Search

Článek navazuje na současnou diskuzi o podobě výuky regionální geografie, jejíž starší pojetí vede k redukci problémově zaměřených témat typických i pro politickou geografii. Cíli článku bylo pomocí obsahové analýzy zjistit, jaká politicko-geografická témata se vyskytují ve školních vzdělávacích programech českých gymnázií v předmětech geografie, dějepis a základy společenských věd a jaké je postavení geografie ve výuce politicko-geografických témat ve srovnání se zmíněnými předměty. Zjištění poukazují na nevhodné rozdělení témat mezi několik předmětů, které mají odlišný přístup k jejich výuce a které nemusí studentům zprostředkovat geografickou orientaci v prostorových souvislostech a mezioborovou interpretaci problémů. Téma evropské integrace naopak považujeme za příklad ideálního multidisciplinárního pojetí výuky, které by mělo být reflektováno už v samotných kurikulárních dokumentech. Závěr nabízí zamyšlení nad řešením aktuálního stavu. The article follows up a contemporary discussion of the form of regional geography teaching, whose older concept leads to the reduction of problem-oriented topics typical of political geography, too. The aim of the article was to find out by the content analysis what political geography topics occur in school educational programs of Czech grammar schools in such subjects as geography, history and basics of social sciences, and what is the position of geography in teaching political geography topics in comparison with the mentioned subjects. The findings point out an inappropriate division of topics between several subjects, which have a different approach to their teaching and which do not have to provide students with geographical orientation in spatial context and interdisciplinary interpretation of problems. On the contrary, the issue of European integration is considered an example of ideal multidisciplinary concept of teaching, which should be reflected in the curricular documents themselves. The conclusion offers reflections on the solutions to the current situation.

The Diploma is focused on the EU's external borders impact on the border area of Lviv. Both local and regional level of social and economic development of the border area and its relations with Poland and EU are examined in the context of political development from the beginning of independent Ukraine until presents. Mixed-Methods approach has been applied as it allows case studies to be set in a wider context. Structural and regional disparities of the development are observed by methods of quantitative analysis and Descriptive Statistics. Qualitative Research is applied to analyse a cognitive role of the border. From the political point of view, the development of Eastern European border area is controlled by European Neighbourhood Policy (ENP) and related EU regional political initiative. In the Western Ukrainian regions these are mainly represented by micro-projects focused on local problems and their solutions and intensification of the local cross-border cooperation development. Statistical analysis states that remarkable economic development has not reached the required level yet. However, the increasing social and infrastructural potential ushers in its rise in the future. Key words: Ukraine, border area of Lviv, border impact, cross-border cooperation, European Neighbourhood Policy (ENP)

The capacity of natural gas which is imported from Russia has a major part in the European energy mix. The over-dependency on Russian supplies invokes fears from potential dangerous geopolitical influence of Russia on states of the European Union (EU). The objective of this work is, by the method of critical recherché, to analyze principal geopolitical aspects than geoeconomical aspects of the Russian energy policy in stance to the EU and even to states in the region of Caspian Sea on the examples of the chosen European and Russian pipeline projects. The attention is also devoted on outer actors in the form of energetic companies, which enter in to Russian-European energy chess field. In the end of this work the possible diversification bases and the guess of the future development of energy policy is being discussed.

Bakalářská práce se zabývá vlivem mocností, které vládl na území dnešního Polska po zániku litevské unie, na současnou diferenciaci socioekonomických charakteristik. Důraz je kladen na regionální rozdíly tzv. fantómových regionů, které v přetrvaly dodnes Základem práce je historický exkurz do období od konce 18. století do 1. světové války. nalýza je provedena kombinovaným metodickým přístupem, jehož základem je á mapami současného rozložení socioekonomických charakteristik, které jsou překryty vizualizací hranic fantómových regionů a interpretovány na základě historického Dále využívá statistické určení síly fantómového efektu. Základními rozdíly, které souvisí s vládami záborových mocností více rozvinutý průmysl na západě a vyšší religiozita na východě. Z výsledků práce vyplynuly další otázky a návrhy na jejich zkoumání, např. souvislost víry sňatečností a přirozeným přírůstkem. Klíčová sl Polsko, fantómové hranice, path dependence, historický institucionalismus, regionální diferenciace, dělení Polska