Search

The Chapters of European Economic History describe key moments in the economic development of the European continent and its offshoots. Starting with antiquity through the Middle Ages, it continues with the economic impact of the Age of Exploration and the Reformation. The Agricultural and Industrial Revolutions or Liberal Movements are analysed against the background of the ever increasing influence of European states on economic affairs around the globe. Europe was the continent to establish colonies in large areas of the world shaping their production, trade, and investment patterns. The author describes two waves of globalisation with the first one starting around 1830 and being centred clearly on Europe in its heyday. Everything ends for the Old Continent with the First World War. The book provides a description of the financial centre moving to the USA as Europe descended into economic misery and social radicalism. The economic base of both Nazi and Communist totalitarianism is compared briefly as well as the second wave of globalisation we are experiencing today with the first one of the 19th century. The book's non-technical approach makes it appropriate for all those interested in the issue of economic history.

The aim of this book is focused on better understanding of laterality phenomenon and its evaluation. All informations are presented in sense to contribute to to the standardization of the new diagnostic tools assessing the motor manifestations of laterality in adolescence and adults aged 18–60 and children aged 8 to 10 years. Moreover in this monograph we try to suggest a new approach to assessing of motor laterality manifestation by means of relationship between cerebellar dominance and hand performance.

Václav Chaloupecký (1882–1951), historiografie česká, Gollova škola, Univerzita Komenského, Staré Slovensko, Lobkovicové, Dětenice Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Zrodilo se husitství z intelektuální konstrukce univerzitních mistrů? Proč Chaloupecký nedokončil přepracování Laichtrových Českých dějin? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka? A patří lovestory do dějin historiografie? Takové otázky si klade Milan Ducháček (•1978) v knize o českém historikovi Václavu Chaloupeckém, žáku Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, jenž se po zrodu Československé republiky stal profesorem československých dějin Univerzity Komenského v Bratislavě. Po Pekařově smrti pak přijal prestižní nástupnictví na Karlově univerzitě. Václav Chaloupecký má pro své názory na česko-slovenský poměr na Slovensku dodnes „zlé meno“ a v českém prostředí zůstává ve stínu svých učitelů. I proto se autor rozhodl znovu rozpohybovat zdánlivě dobře známý příběh zrodu a rozkladu první ČSR a na pozadí životní dráhy opomíjeného historika se pokusil zachytit jak vnitrooborové klima českého, respektive československého dějepisectví první poloviny 20. století, tak v širším kontextu i proměny vztahu Čechů a Slováků v daném období. Stranou přitom nezůstává ani tematika Chaloupeckého historických prací, z nichž mnohé (povětšinou negativně) ovlivnily rodící se kulturní klima společného státu. Historikovy texty tak namnoze určují linii výkladu. Vedle osobností umělecké bohémy konce dlouhého století a prvorepublikových intelektuálních elit zde defilují přední osobnosti lucemburské epochy, jsou promýšleny otázky zrodu husitství a proměny interpretace kulturního dědictví Velké Moravy, je probírána údajná Žižkova cesta do Uher i stále neukončený spor o Kristiána a dataci nejstarších českých legend. Životní příběh rodáka z Dětenic na Jičínsku, anarchistického básníka, lobkovického knížecího archiváře, univerzitního historika, zuřivého polemika a vášnivého pěstitele jabloní se uzavírá náhlou smrtí roku 1951. Právě včas, chtělo by se říci... (...) práce je až překvapivě zralou monografií tohoto význačného a v řadě kontextů i kontroverzního historika. z posudku prof. Ivana Hlaváčka Vynikající stylistické schopnosti činí z četby díla, navzdory jeho vysoké vědecké hodnotě, literární zážitek, umocněný navíc Ducháčkovým až empatickým a zároveň kritickým vhledem do řeči pramenů, z jejichž důkladného studia strhující příběh vyrůstá. (…) Jsem přesvědčen, že se brilantně napsaná kniha stane vědeckou událostí nejen u nás, ale též na Slovensku (…). z posudku prof. Petra Čorneje'Zdálo by se, že osobnostní složitosti jsou pro životopisce vítanou látkou. Ve skutečnosti od něj žádají mimořádně znalý, citlivý a stylisticky prokomponovaný přístup. Jen tak může vzniknout taková biografie, jakou osobnost Chaloupeckého osudu vyžaduje a potřebuje. Obdivuji, jak ji M. Ducháček zvládl.'z posudku prof. Kvačka Práce byla poctěna Cenou Česko-slovenské komise historiků za rok 2013.

Monografie předkládá komplexní obraz současné gerontologie. Obsahem publikace jsou ukázky vybraných gerontologických přístupů a otázek aktuálních v České republice. Mnohé kapitoly jsou podloženy vlastním bádáním autorů, kniha tak přenáší poznatky získané výzkumem do praxe a teorie oboru bez velké prodlevy. Autoři nově reflektují tradiční témata a doplňují je o nové oblasti zájmu, jako je například environmentální gerontologie, kineziologie, výpočetní technika, uzpůsobení moderních technologií potřebám seniorů, neuropsychologická diagnostika. Publikace umožňuje vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými disciplínami oboru, poskytuje prostor pro osvětlení specifického pohledu jednotlivých subdisciplín na společné téma a zprostředkovává vysvětlení komplexních fenoménů vázaných na stárnutí člověka v současné společnosti. Kniha přivádí studenta i zájemce z řad odborné veřejnosti k různým podoborům gerontologie a pomáhá získat přehled o jejich dynamickém rozvoji v oblasti výzkumu i praxe.

Monografie Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot je rozsáhlou studií institucionální ekonomie a křesťanské sociální etiky, která nabízí komplexní pohled na instituci rodiny ve společnosti. Popisuje ekonomii rodiny v její dlouhodobé dezintegraci, kdy byly postupně všechny funkce rodiny předávány trhu. Komparace jednotlivých modelů začíná u námi opuštěného modelu rodiny v reálném socialismu a pokračuje zkoumáním rodinné politiky Anglie, Spojených států amerických, Skandinávie, Německa, Francie a dalších evropských zemí. Ze srovnání a hodnocení dosažených výsledků rodinných politik vychází jako relativně nejuspokojivější model francouzský, nicméně i zde – jako všude v euroatlantickém okruhu – vyvstává potřeba řešit selhávání systémů, jež mají poskytovat zabezpečení na stáří. Studie dokládá, že samotná substituce dětí kapitálovými investicemi do penzijních fondů bez demografické rovnováhy nepředstavuje žádné řešení. Krizové vyústění hlavního proudu v ekonomii rodiny vede autora k otázkám filozofie poznání a bioetiky předávání života.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami. Je výpověď sociálních věd explanací podobnou v přírodních vědách, nebo je odhalením smyslu a porozuměním sociálním jevům na bázi objasnění systémů pravidel? Je sociální poznání svou povahou kauzálním vysvětlením, či interpretací? Hledání odpovědí na tyto otázky je propojeno s problémem oddalování podstaty poznávání v sociálních vědách, možnými způsoby výstavby vědeckých teorií a definováním pojmů, explanací a narací v sociálních vědách. Poznávání sociální reality je možné jak prostředky explanace, tak i formou narace. Výsledkem poznání jsou dva různé vědecké obrazy světa, které se liší jak metodologickými východisky, tak i rozdílným přístupem k výzkumnému předmětu a normativností či nenormativností vědeckého diskursu. Explanace se opírá o ideu'nomologického zákona', jak ji známe z nenormativní metodologie sociálních věd. Nově je rozpracována problematika narace, která je představena jako retrográdní analýza. Přestože se explanace a narace vzájemně liší, lze je ve vědeckém zkoumání sociální reality brát jako dva vzájemně doplnitelné přístupy vědeckého poznávání společnosti.

Publikace je určena profesionálním pomáhajícím, kteří neabsolvovali výcvik krizové intervence, avšak ve své praxi se dostávají do kontaktu s lidmi v závažných situacích a krizích. Jak jednat v roli pomáhajících prvního kontaktu? Jakým úskalím se vyhnout? Jak by mělo vypadat minimum pomoci v uspěchané atmosféře lékařské ordinace, školní sborovny nebo policejní služebny? Kniha obsahuje aplikace do kontextu rodinného násilí, na němž lze nezbytnou pomoc dobře ukázat. Zvláštní kapitoly jsou věnovány filozofickým a teologickým základům chápání krize a otázkám jejich smyslu v lidském životě. Publikace je vhodná také pro studenty pomáhajících profesí a pro laiky

Rakouský výzkum dějin 20. století (Zeitgeschichte in Bewegung. Die österreichische Erforschung des 20. Jahrhunderts) popisuje vývoj a situaci rakouské historiografie soudobých dějin a klade si za cíl nabídnut širšímu okruhu zájemců vhled do rakouské „krajiny“ výzkumu zejména dějin nacistického a poválečného období. Jiří Pešek stručně načrtl kontury vývoje oboru. Následující dvě studie (Hanns Haas a Maria Mesner) věnují pozornost relativně novým tematickým polím výzkumu: regionálním soudobým dějinám a historiografii žen. Druhou část publikace tvoří tři interview s výraznými, přitom zaměřením badatelských zájmů odlišnými – vídeňskými – protagonisty oboru (Gerhard Botz, Gernot Heiss, Oliver Rathkolb). Knižní soubor obsahuje české i německé vydání knihy.

Monografie Hudební psychologie pro učitele poskytuje výběr a strukturalizaci těch základních poznatků, které pomohou pedagogům diagnostikovat a rozvíjet vnitřní předpoklady žáků pro vnímání, prožívání a vytváření hudby a ovlivňovat průběh i kvalitu těchto procesů. Důraz je kladen zejména na psychologii hudebních schopností a činností. Monografie je přepracováním a aktualizací dřívější publikace Františka Sedláka Základy hudební psychologie (SPN, 1990) s autorským podílem jeho dcery Hany Váňové. Autorka konfrontuje původní text se současným stavem poznání a zařazuje nové kapitoly, v nichž posiluje kognitivní přístup k analýze psychických procesů a věnuje se průnikům hudebněpsychologických poznatků do pedagogické praxe.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Monografie Michala Švece zkoumá vybrané aspekty fungování komunálního politického systému v Praze v meziválečném období. Po institucionálním vymezení organizace Velké Prahy a volebního systému pro obecní volby jsou představeni hlavní političtí aktéři. Pražské komunální volby v letech 1923–1938 autor podrobuje jak analýze celkové, tak na úrovni obvodů; poté soustřeďuje pozornost k volebním kampaním, tvorbě volebních koalic i volební geografii. Kapitola, která je věnována volbám primátora a kolektivních obecních orgánů, vypovídá rovněž o kooperaci či soupeření stran zastoupených na Staroměstské radnici. Text doplňuje řada přehledových tabulek i map.

Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let. Není to pouhá hra s pojmy; z řešení problému svobodné vůle vyplývá právní a morální odpovědnost. Co je láska? Existuje jediná láska, existují dva nebo devět druhů lásky? Jsou všichni lidé na světě v podstatě stejní, nebo se lidé z dalekého Východu mohou hluboce lišit od lidí ze západního kulturního okruhu? Mnozí rozlišují rozměr bytí, kterému říkáme hloubka nebo přesah. Nacházejí ho v poezii, ve filozofii, v matematice, hudbě, v přírodě stejně jako v náboženské víře či meditaci. Co je hloubka neboli transcendence? A to nejtěžší nakonec: Co je čas? Liší se čas lidský od fyzikálního? Otázky, které se ještě před nedávnem zdály být nepřístupné vědeckému zkoumání a řešení. Vývoj sociální, kognitivní a afektivní neurovědy dokázal, že takto uchopitelné jsou. V jaké míře? Kam dospělo a kam směřuje současné poznání?

Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabývá známými i méně viditelnými ohnisky napětí především v Rohu Afriky, regionu Velkých jezer a západní Africe. Její základní tezí je předpoklad, že za drtivou většinou všech ohnisek napětí stojí krize státu a identity, která má své kořeny již v koloniální minulosti a špatném vládnutí postkoloniálního období. Publikace, která svým zaměřením vyplňuje určité vakuum na českém knižním trhu, je určena jako odborníkům, tak širší veřejnosti.

Publikace Psychické deprivace v dětství J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup. Oba autoři se u nás významně zasloužili o to, aby se péče o opuštěné děti sestávala z vhodné kombinace péče ústavní a podporované péče rodinné či pěstounské. Ovlivnili též zakládání prvních SOS dětských vesniček. Psychická deprivace v dětství je stále doporučovanou základní literaturou pro studenty psychologie, pedagogiky a sociologie, ocení ji však každý, kdo se věnuje problematice ohrožených dětí. Čtvrté vydání díla je opatřeno předmluvou profesorky Vágnerové a aktualizovaným výběrem literatury k tématu.

Během více než deseti let, které uplynuly od přípravy prvního vydání, se objevila řada nových teorií, konceptů a přístupů, které se snaží nabídnout vysvětlení současného dynamicky se měnícího globálního prostředí a nastínit implikace pro regionální rozvoj. V novém vydání jsou zcela přepracovány a podstatně rozšířeny kapitoly věnované oběma směrům, které v oblasti teorií regionálního rozvoje v současnosti dominují, tedy institucionální teorii regionálního rozvoje a škole nové ekonomické geografie. Jsou analyzovány následující nové nebo relativně nové teorie a koncepty: globální hodnotové řetězce a globální produkční sítě, trojitá šroubovice (triple helix), regionální inovační systémy, znalostní základny, příbuzná rozmanitost (related variety), klastry, koncept „local buzz – global pipelines“, odvětvová a geografická krátkozrakost aj.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na publikaci'Hodnocení herního výkonu ve sportovních hrách'. Tentokrát se autoři zaměřují na zatížení hráčů v průběhu utkání. Význam kondičních indikátorů je zde objasňován na případových studiích jednotlivých sportovních her. Na blok sportovních her brankových navazují hry síťové a pálkovací. Z jejich odlišnosti vyplývá i použití různých metod hodnocení a následná doporuční pro trenérskou praxi.

Publikace se zabývá českou morální teologií od jejích počátků v poslední čtvrtině 19. století do poloviny století dvacátého. Autor kriticky hodnotí jednotlivé spisy, konfrontuje jejich postoje s dobovou společenskou a politickou situací a uvádí je do souvislosti s prohlubující se izolací církve. Vedle obecných aspektů morálky je v rámci morálky speciální věnován zvláštní zřetel sexuální, politické a sociální etice.

Monografie analyzuje a popisuje problematiku nácviku vědecké prezentace, konkrétně ústního a písemného referátu, a to v rámci společného základu neoborových studentů při hodinách němčiny na české vysoké škole. Hlavním cílem jazykové výuky by měla být v současné době pro absolventa vysoké školy schopnost připravit ústní referát a přednést jej na semináři či konferenci, obhájit v něm, případně v následné diskusi, vlastní názor a sestylizovat na jeho základě příspěvek do sborníku. Jen za této podmínky je možné prezentovat v zahraničí výsledky výzkumu českých odborných pracovišť tak, aby'nezapadly', nýbrž byly na mezinárodní úrovni dále rozvíjeny, případně finančně podpořeny. Kultivovaný, přesný a jednoznačný jazykový projev je žádoucí i pro prezentaci nejrůznějších projektů, které se předkládají k posouzení v písemné podobě a u nichž je nepostradatelná ústní obhajoba. Tyto požadavky kladou vysoké nároky na práci učitele i studentů. Obě strany si musí být vědomy toho, že není zcela samozřejmé, že student, který poměrně dobře ovládá německou gramatiku a základní a odbornou slovní zásobu, také vhodně stylizuje a je schopen vystoupit před posluchače.

Publikace zobrazuje široké spektrum vlivů hudebního folkloru na českou klasickou hudbu 19. a 20. století. Zabývá se sběratelstvím lidových písní a různými formami tzv. druhotné existence lidové písně v městském prostředí. V druhé části přináší analýzy sborových úprav lidových písní a sborových skladeb na lidové texty. Jejich bohatá typologie je demonstrována na ukázkách z tvorby deseti předních českých skladatelů (A. Tučapský, O. Mácha, J. Málek, J. Feld, P. Eben, J. Křička, Z. Lukáš, J. Laburda, Z. Šesták, C. Kohoutek).

Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních zájmů regionu apod. Spolu s relevantními dokumenty na přiloženém CD tak bude užitečnou studijní pomůckou nejen pro studenty.

Jaderné zbraně se řadí k nejnebezpečnějším zbraním hromadného ničení a jejich případné nasazení by se nejenom dotklo napadené země, nýbrž by mohlo znamenat i zánik veškeré civilizace na naší planetě. Jejich hrozivou sílu demonstruje fakt, že v polovině 80. let vytvářel světový jaderný arzenál 5000× ničivější sílu, než byla použita během 2. světové války. I přes konec studené války mají tento druh zbraní ve výzbroji především její bývalí aktéři - Rusko a USA: Rusko cca 5000 strategických hlavic, USA 8000 hlavic; zbývajících cca 1000 hlavic je rozděleno mezi Francii, Velkou Britá nii a Čínu. Oproti dobám studené války je jejich počet na základě bilaterálních dohod Rusko - USA neustále snižován, zbývající strategické hlavice však stále stačí k likvidaci veškeré civilizace. Demontované hlavice jsou navíc pouze zakonzervovány a v případě hrozby mohou být během několika dní opět aktivovány. Předkládaná práce se podrobně zabývá třemi oblastmi širšího pojetí jaderného odzbrojení: zákazu jaderných zkoušek, vytváření bezatomových pásem a bránění šíření atomových zbraní. Na rozdíl od dohod, jež vedly ke snížení počtu jaderných zbraní, sehrály u uzavírání smluv ostatních skupin klíčovou úlohu mezinárodní organizace, především pak OSN. Mezinárodněprávní analýza dohod, systémy kontroly jejich dodržování a role OSN v procesu regulace a úpravy jaderného zbrojení jsou tak těžištěm monografe.

Publikace vycházející z nejmodernějších vědeckých poznatků vypráví v sedmi kapitolách o vývoji dětského mozku před narozením a během prvního roku života. Málokdo si uvědomuje, proč a jak si v hlavách neseme dědictví starší než 600 milionů let. Eseje zabývající se citovým životem, poznáváním, pamětí, jazykem a řečí a vývojem číselného smyslu ukazují, že už nejmenší děti poznávají, pamatují si a prožívají jevy daleko hlouběji a šíře, než jsme si dokázali ještě před nedávnem představit. Víte, že šestiměsíční děti bezpečně rozlišují správné výsledky jednoduchých aritmetických operací od nesprávných? Nejmenší děti jsou podstatně'chytřejší'a přitom křehčí, než tušíme. Lze jim snadno nevědomě nebo vědomě ublížit a těžce je poškodit na dlouhou dobu, někdy na celý život. Text nejnovější knihy Františka Koukolíka chce přispět k lepšímu pochopení života dětí. Doplňují jej průběžné vysvětlivky některých probíraných jevů a pojmů a instruktivní obrazová příloha.