Search

Purpose: The purpose of the paper is to recognize significant innovation determinants on firms' product, process, and overall innovation activity. Methodology/Approach: The source of data for the analysis is the Community Innovation Survey 2012-2014. If the company has implemented the relevant innovation activity, they acquire a value of 1, or, if the company has not performed a certain activity in the period, they reached 0. As the variables are binary, the logistic regression analysis was used. Findings: Based on the results from the analysis, we defined the proper determinants of firms' innovation activities but unfortunately, firms are not able to achieve innovative outputs, specifically within CEE countries. This is due, among other things, to several factors such as different conditions in individual countries, different innovation policies at the national as well as company level, managerial approach (aversion) to risk, mistrust between the various actors, and many others. A typical example is the impact of internal R&D on firm innovations. While in the case of product innovations we found a significant positive impact, in the case of process innovations the impact was negative Research Limitation/Implication: We performed on outdated data and we did not make a comparison with countries from Western Europe., Účel: Účelem příspěvku je rozpoznat významné inovační determinanty produktů, procesů a celkové inovační aktivity firem. Metodika/přístup: Zdrojem dat pro analýzu je Průzkum komunitních inovací 2012–2014. Pokud podnik realizoval příslušnou inovační aktivitu, nabývají hodnoty 1, nebo pokud podnik v daném období určitou aktivitu nevykonával, dosáhly 0. Jelikož jsou proměnné binární, byla použita logistická regresní analýza. Zjištění: Na základě výsledků analýzy jsme definovali správné determinanty inovačních aktivit firem, ale firmy bohužel nejsou schopny dosahovat inovativních výstupů, konkrétně v zemích CEE. Je to dáno mimo jiné několika faktory, jako jsou různé podmínky v jednotlivých zemích, odlišná inovační politika na národní i firemní úrovni, manažerský přístup (averze) k riziku, nedůvěra mezi jednotlivými aktéry a mnoho dalších. Typickým příkladem je vliv interního výzkumu a vývoje na firemní inovace. Zatímco v případě produktových inovací jsme zjistili významný pozitivní dopad, v případě procesních inovací byl dopad negativní Omezení výzkumu/důsledek: Vycházeli jsme ze zastaralých dat a neprováděli jsme srovnání se zeměmi západní Evropy.

In today's globalized world, for firms to keep up with the competition and make ever greater profits, innovation is essential. Therefore, firms are looking for new ways to innovate as efficiently and quickly as possible, at the lower or same costs. Knowledge is seen as the critical determinant of successful innovation because it could lead to knowledge spillover effects. These occur inside as well as outside the firm boundary, depending on several different factors. These are, for example, the openness of firms, absorptive capacity, firm policy in protecting internal know-how, and many others. Similarly, the acquisition of external technologies was recognized as an essential method to create innovations and achieve higher economic returns. Therefore, in the era of open innovation, the ability of firms to effectively use external resources (knowledge and technology) is crucial, especially in the countries of Central and Eastern Europe (CEE). These countries have not always been able to benefit from external knowledge sources successfully and thus lag behind other European countries, among other things, in the areas of innovation and competitiveness. It is since CEE countries have faced (in comparison with Western European countries) to several challenges. For example, the worse technological equipment of companies, less advanced research and innovation systems and networks, lower trust, entrepreneurial skills, and spirit, due to the broken entrepreneurial tradition. Therefore, this article aims to analyze the influence of external knowledge and technology acquisition on firms' product and process innovation performance within selected CEE countries. Namely, we focus on the Czech Republic, Slovakia, and Poland. For this study, we are using our own binary logistic regression models and data provided by the World Bank – the latest available Enterprise Survey 2019. The results of our research will provide several practical implications for firms and public policymak, V dnešním globalizovaném světě je pro firmy nezbytné držet krok s konkurencí a dosahovat stále větších zisků. Firmy proto hledají nové způsoby, jak inovovat co nejefektivněji a nejrychleji, za nižší nebo stejné náklady. Znalosti jsou považovány za rozhodující determinant úspěšné inovace, protože by mohly vést k účinkům přelévání znalostí. Ty se vyskytují uvnitř i vně pevné hranice, v závislosti na několika různých faktorech. Jedná se například o otevřenost firem, absorpční kapacitu, firemní politiku při ochraně interního know-how a mnoho dalších. Obdobně byla akvizice externích technologií uznána jako základní metoda vytváření inovací a dosažení vyšších ekonomických výnosů. V době otevřených inovací je proto klíčová schopnost firem efektivně využívat externí zdroje (znalosti a technologie), zejména v zemích střední a východní Evropy (CEE). Tyto země nebyly vždy schopny úspěšně využívat výhod externích zdrojů znalostí, a tak zaostávaly mimo jiné evropské země, mimo jiné v oblasti inovací a konkurenceschopnosti. Je to proto, že země střední a východní Evropy čelily (ve srovnání se západoevropskými zeměmi) několika výzvám. Například horší technologické vybavení společností, méně pokročilé výzkumné a inovační systémy a sítě, nižší důvěra, podnikatelské dovednosti a duch, kvůli narušené podnikatelské tradici. Tento článek si proto klade za cíl analyzovat vliv externích znalostí a získávání technologií na výkonnost inovací produktů a procesů firem ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Konkrétně se zaměřujeme na Českou republiku, Slovensko a Polsko. Pro tuto studii používáme vlastní binární logistické regresní modely a data poskytnutá Světovou bankou - nejnovější dostupný průzkum Enterprise Survey 2019. Výsledky našeho výzkumu poskytnou několik praktických důsledků pro firmy a tvůrce veřejné politiky ve vybraných zemích, ale i v jiných Země CEE.

Hand in hand with the growing importance of the concept of open innovation, firms are increasingly forced to look for new external knowledge that would support their innovation. Cooperation with various partners across the public and private sectors is thus one of the key determinants of successful innovation nowadays. However, concepts aimed at sharing knowledge and creating innovation together may not always be successful, specifically within Central and Eastern European (CEE) countries. For example, in comparison with Western countries. It is due to the fact, that CEE countries have undergone different historical developments and are often burdened by insufficient absorption capacity. Therefore, this paper analyses the importance of cooperation with various partners on firms´ process innovation within CEE countries, as a crucial source of firms´ external knowledge. Especially, we focus on the Czech Republic, Slovak Republic, and Estonia. In comparison with previous studies, we propose two step approach, while we firstly examine influence of various types of cooperation on firm’s innovation in each country. In the second step, use aggregate datasets of firms across selected CEE counties and perform the same analyses. As a data source, we are using the latest available Community Innovation Survey provided by Eurostat. The results of our study show that cooperation with other enterprises within enterprise group and cooperation with suppliers of equipment, materials, components, or software have a significant positive impact on Czech and Slovak firms as well as on the aggregated dataset of CEE countries. On the other hand, Estonian firms benefit from cooperation with competitors or other enterprises in sector and with universities or other higher education institutes. Surprisingly, we show that in the case of Estonia, cooperation with consultants or commercial labs has a negative influence on firms´ process innovation. Moreover, results for aggregated datasets of CEE, Ruka v ruce s rostoucím významem konceptu otevřené inovace jsou firmy stále více nuceny hledat nové externí znalosti, které by jejich inovaci podpořily. Spolupráce s různými partnery napříč veřejným a soukromým sektorem je tedy dnes jedním z klíčových determinantů úspěšné inovace. Koncepty zaměřené na sdílení znalostí a vytváření inovací společně však nemusí být vždy úspěšné, zejména v zemích střední a východní Evropy (CEE). Například ve srovnání se západními zeměmi. Je to způsobeno tím, že země střední a východní Evropy prošly různým historickým vývojem a jsou často zatíženy nedostatečnou absorpční kapacitou. Tento příspěvek proto analyzuje význam spolupráce s různými partnery při inovacích firemních procesů v zemích střední a východní Evropy jako rozhodujícího zdroje externích znalostí firem. Zaměřujeme se zejména na Českou republiku, Slovenskou republiku a Estonsko. Ve srovnání s předchozími studiemi navrhujeme dvoustupňový přístup, přičemž nejprve zkoumáme vliv různých typů spolupráce na inovace firmy v každé zemi. Ve druhém kroku použijte agregované datové sady firem ve vybraných zemích střední a východní Evropy a proveďte stejné analýzy. Jako zdroj dat používáme nejnovější dostupný průzkum Společenství o inovacích poskytnutý Eurostatem. Výsledky naší studie ukazují, že spolupráce s dalšími podniky v rámci skupiny podniků a spolupráce s dodavateli zařízení, materiálů, komponentů nebo softwaru mají významný pozitivní dopad na české a slovenské firmy i na agregovaný datový soubor zemí střední a východní Evropy. Na druhé straně estonské firmy těží ze spolupráce s konkurencí nebo jinými podniky v tomto odvětví a s univerzitami nebo jinými vysokoškolskými institucemi. Překvapivě ukazujeme, že v případě Estonska má spolupráce s konzultanty nebo komerčními laboratořemi negativní vliv na inovace procesů firem. Výsledky agregovaných datových souborů zemí střední a východní Evropy navíc prokázaly nepříznivý vliv spolupráce s vládními, veřejnými nebo soukromými výzkumnými

Koncept Smart Cities se začíná stále častěji objevovat i v prostředí českých měst. Z konceptu, který ještě před pár lety propagovaly především nadnárodní firmy, které se pokoušely tímto nástrojem uchytit na nově vznikajícím trhu technologií poskytovaných pro optimalizaci řešení správy technické infrastruktury, se tak snažily využít marketingové „Smart“ vlny, jenž se prohnala téměř celým světem. „Chytrá řešení“, která byla nabízena domácnostem, se tak v podobě nabídky těchto firem dostala na mnohem vyšší úroveň co do rozsahu, ale především co do objemu potenciálních investic. Cílem tohoto příspěvku je uvedení vybraných konceptů Smart Cities ze zahraničí i z České republiky a zároveň prezentace základních teoretických poznatků v této oblasti. Za tímto účelem byla provedena rešerše odborné a vědecko-populární literatury a vybrány praktické příklady měst aplikujících principy Smart City. Výsledkem prezentovaného výzkumu je teoretické ukotvení konceptu Smart Cities, které v České republice není v současné době ještě zcela ustálené., Smart Cities concept does appear more often not only on the European but also on the national level. The Czech Republic is no exception. The concept was few years ago promoted mainly by international companies that provided technical solutions for the management of the cities´ infrastructure, The tried to use advantages of the marketing „Smart“ wave that came to the society. Smart solutions started to be offered not only to households but also to city authorities. The aim of this paper is to present concept of the Smart Cities in methodological way and to present world and Czech examples of cities being involved into the concept. Therefore the research of the specialized and popular science literature had been done and were chosen and presented examples of cities implementing principles of the concept. The output of the research is the theoretical anchoring of the Smart City concept in the environment of the Czech Republic where the definition of the Smart City concept is not completely settled yet.

Diplomová práce je věnována konceptu Smart city se zaměřením na identifikaci stěžejních prvků tohoto konceptu, jeho způsobu implementace a hodnocení. Práce se zabývá příklady z praxe zahraničních měst, která jsou v oblasti Smart city považována za evropské průkopníky, jedná se o Amsterdam, Stockholm, Vídeň, Londýn a Barcelonu. V návaznosti na získané poznatky je popsána situace ve vybraných městech České republiky - v Hradci Králové a Pardubicích. Tato města s konceptem teprve začínají. Pro účely diplomové práce byly vytvořeny indikátory hodnocení pro implementaci konceptu Smart city, analyzovány strategické dokumenty měst a navržena doporučení., This thesis is dedicated to the concept of Smart City. It is focused on the identification of crucial elements of this concept, ways of implementation and the evaluation. The thesis is dealing with examples from practice of the foreign cities which are considered to be the pioneers of the concept in Europe - Amsterdam, Stockholm, Vienna, London and Barcelona. Then the situation in chosen Czech cities - Hradec Králové and Pardubice is described while applying the new knowledge. These cities are only just beginning with the concept of Smart City. Indicators of evaluation for the implementation of the concept were created for the purpose of the thesis. Strategic documents of the cities were analysed and recommendations were given., Fakulta ekonomicko-správní, Student představil základní teze své diplomové práce. Uvedl cíl diplomové práce, způsob řešení a prezentoval výsledky, kterých dosáhl. V rámci rozpravy odpověděl na tyto otázky:Pokuste se uvést služby, které byste během svého běžného pracovního dne mohl využít a které by dle Vašeho názoru měly být zajišťovány městskou nebo regionální správou (např. ranní cesta do práce elektrobusem nabitým proudem vyrobeným udržitelným energetickým zdrojem v době nízké energetické spotřeby...). Kdybyste mohl rozhodnout o implementaci tří konkrétních technologií z oblasti Smart City v místě, ve kterém žijete, která by to byla? Svět stojí na začátku klimatické změny a v této souvislosti se diskutuje i resilience sídel. Jak podle Vás koncept SmartCity tuto resilienci posiluje, nebo oslabuje?Následně pokračovala rozprava k diplomové práci.

Bakalářská práce se zaobírá profesionálním fotbalovým klubem FK Baumit Jablonec. Důraz je kladen na management přestupů, významné náklady a výnosy a finanční analýzu klubu. Nejdříve jsme klub FK Baumit Jablonec představili, následně popsali organizační strukturu a vytyčili hlavní úkoly oddělení. Zaměřili jsme se na přestupovou politiku klubu a porovnali náklady a výnosy vynaložené na přestupy. Dále jsme se zabývali pro klub významnými náklady a výnosy za posledních 5 sezon. Vypočítali jsme vybrané ukazatele finanční analýzy. Na základě rozboru jsme navrhli řešení nedostatků ve výše zmíněných oblastech. V práci jsme dospěli, že klub je stabilní a je zdravě financován. Nedostatky jsou hlavně v návštěvnosti domácích utkání, práci s mládeží a neúčasti v hlavních soutěží evropských pohárů., This bachelor thesis focuses on the professional football club FK Baumit Jablonec. The emphasis is mainly on player transfer management, significant costs and revenues and also on the club's financial analysis. Firstly, we introduced the club FK Baumit Jablonec, then we described the organizational structure of the club and then we set out the department tasks. We focused on the club's player transfer politics and we compared costs and revenues related to such transfers. We also evaluated other significant costs and revenues for the past 5 seasons. We calculated the chosen financial analysis. We suggested solutions of the shortages in the above mentioned areas based on the analysis. We came to a conclusion that the club is stable and financed well. The shortages are mainly in home match attendance; in working with youth and in not participating in the group stages of the European cups., Ústav podnikové ekonomiky a managementu, Student seznámil komisi s obsahem a cílem své bakalářské práce. Student seznámil komisi se závěry práce a odpověděl na otázky položené vedoucím práce:1. Jaké zásadní změny přinese nová koncepce FIFA finance fair play''? Jaké konkrétní kroky k naplnění cílů této koncepce pro FK Baumit Jablonec bakalant navrhuje? 2. Má současná a nedávná negativní kampaň ohledně fungování fotbalového hnutí v ČR vliv na sponzorské financování jako hlavní zdroj příjmů klubu?