Search

A series of new benzene-based derivatives was designed, synthesized and comprehensively characterized. All of the tested compounds were evaluated for their in vitro ability to potentially inhibit the acetyl- and butyrylcholinesterase enzymes. The selectivity index of individual molecules to cholinesterases was also determined. Generally, the inhibitory potency was stronger against butyryl- compared to acetylcholinesterase; however, some of the compounds showed a promising inhibition of both enzymes. In fact, two compounds (23, benzyl ethyl(1-oxo-1-phenylpropan-2-yl)carbamate and 28, benzyl (1-(3-chlorophenyl)-1-oxopropan-2-yl) (methyl)carbamate) had a very high selectivity index, while the second one (28) reached the lowest inhibitory concentration IC50 value, which corresponds quite well with galanthamine. Moreover, comparative receptor-independent and receptor-dependent structure-activity studies were conducted to explain the observed variations in inhibiting the potential of the investigated carbamate series. The principal objective of the ligand-based study was to comparatively analyze the molecular surface to gain insight into the electronic and/or steric factors that govern the ability to inhibit enzyme activities. The spatial distribution of potentially important steric and electrostatic factors was determined using the probability-guided pharmacophore mapping procedure, which is based on the iterative variable elimination method. Additionally, planar and spatial maps of the host-target interactions were created for all of the active compounds and compared with the drug molecules using the docking methodology., Byla navržena, syntetizována a komplexně charakterizována řada nových derivátů na bázi benzenu. Všechny testované sloučeniny byly hodnoceny na schopnost in vitro potenciálně inhibovat enzymy acetyl- a butyrylcholinesterázy. Byl také stanoven index selektivity jednotlivých molekul k cholinesterázám. Obecně byla inhibiční účinnost silnější proti butyryl ve srovnání s acetylcholinesterázou; nicméně některé ze sloučenin vykazovaly slibnou inhibici obou enzymů. Ve skutečnosti dvě sloučeniny (benzylethyl (l-oxo-l-fenylpropan-2-yl) karbamát a benzyl (l- (3-chlorfenyl) -l-oxopropan-2-yl) (methyl) karbamát) měly velmi vysoký index selectivity. U druhé látky pak byla indikována nejnižší hodnota IC50 inhibiční koncentrace, což docela dobře odpovídá galanthaminu. Kromě toho byly provedeny srovnávací studie nezávislé na receptoru a závislé na struktuře strukturní aktivity, aby se vysvětlily pozorované variace v inhibici potenciálu zkoumané řady karbamátů. Hlavním cílem studie založené na ligandu bylo analyzovat molekulární povrch, aby bylo možné nahlédnout do elektronických nebo sterických faktorů, které řídí schopnost inhibovat enzymatické aktivity. Prostorové rozdělení potenciálně důležitých stérických a elektrostatických faktorů bylo stanoveno pomocí postupu mapování farmakoforem řízeného pravděpodobností, který je založen na iterační metodě eliminace proměnných. Kromě toho byly pro všechny účinné látky vytvořeny planární a prostorové mapy interakcí mezi hostitelem a cílem a porovnány s molekulami léčiva pomocí dokovací metodiky.