Search

Práce se zabývá charakterizací vlastností a adsorpčního chování lyofilizovaných prášků z plodů trnky obecné s přídavky inulinu, maltodextrinu a chitosanu (5, 15, 30 a 50 % (m/m)). Charakterizace byla provedena pomocí měření barevnosti, infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací a skenovací elektronové mikroskopie. Největší vliv na změnu barvy měly přídavky chitosanu, u kterých dosáhl parametr celkového rozdílu barevnosti ?E* hodnoty 26,90 ? 0,09. v infračervených spektrech byly u přídavků 30 a 50 % (m/m) v oblasti 1200-900 cm-1 pozorovatelné charakteristické pásy pro přidávané polysacharidy. Na snímcích ze skenovací elektronové mikroskopie byly pozorovatelné drobné rozdíly v morfologii částic (ve velikosti a tvaru okrajů). Pro matematický popis sorpčních izoterm vyhovovala nejlépe rovnice dle Knaniho. s množstvím přidaného polysacharidu klesal obsah rovnovážné vlhkosti, zejména u chitosanu a maltodextrinu, v intervalu 0,5-0,9 aw. Žádný z polysacharidů neměl vliv na zvýšení obsahu vlhkosti v první monomolekulární vrstvě ve srovnání se vzorkem bez přídavku., The study focuses on the characterization of properties and adsorption behavior of freeze-dried powders from blackthorn fruits with additions of inulin, maltodextrin, and chitosan (at concentrations of 5%, 15%, 30%, and 50% w/w). Characterization was carried out using colour measurement, Fourier-transform infrared spectroscopy, and scanning electron microscopy. Among the additives, chitosan had the most significant impact on colour change, with a total colour difference parameter (?E*) reaching 26.90 ? 0.09. In the infrared spectra, characteristic bands related to the added polysaccharides were observed in the 1200-900 cm?? range for the 30% and 50% (w/w) additions. Scanning electron microscopy images revealed subtle differences in particle morphology (size and edge shape). For mathematical description of sorption isotherms, the equation proposed by Knani provided the best fit. As the amount of added polysaccharide increased, the equilibrium moisture content decreased, particularly for chitosan and maltodextrin, within the 0.5-0.9 aw range. None of the polysaccharides influenced moisture content in the first monomolecular layer compared to the sample without additives., Fakulta chemicko-technologická, Studentka seznámila členy zkušební komise s obsahem své diplomové práce, poté byla seznámena s posudky vedoucího a oponenta diplomové práce. Studentka odpověděla na otázky oponenta diplomové práce a členů zkušební komise., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

The subject of this doctoral dissertation was the development of two new eco-sorbents, biosorbent and activated carbon, based on modified lignocellulosic precursor – shell of Lagenaria vulgaris plant, intended for the removal of cationic, weakly polar and non-polar pollutants from waste and natural polluted water. A literature review showed that there had not been any systematic evaluation of the application of similar sorbent based on L. vulgaris. Also, this plant, more popular because of its healing properties, grows well in a wide area in the whole world, is simple for cultivation and obtained in a high yield. Biosorbent was obtained by the chemical modification of L. vulgaris shell with concentrated sulfuric acid in a process called "cold carbonation". Activated carbon was synthesized in a two-stage thermal modification of the shell of this plant, by the process of thermal carbonization, and then activation by steam at high temperature. Textural analysis of the biosorbent surface showed that this material has, typically, a small specific surface area, which is not of crucial importance for its sorption characteristics. In contrast, activated carbon has very high specific surface area and porosity, because of the efficient activation of the material by the steam. On the surface and in the interior of the activated carbon particles micropores predominate, while the amount of mesopores is relatively small. The morphological analysis of biosorbent by scanning electron microscopy showed the presence of numerous macropores, channels and cavities, plant vessels that provide a large contact surface of biosorbent with the aqueous phase. This is of great importance for the efficient diffusion of sorbate molecules, especially when it comes to high initial concentrations. The same analysis showed that a typical particle of activated carbon also has numerous channels and macro pores, which provide good contact with the aqueous phase and the effective mass exchange. In the ca

U ovom radu izučavani su mehanizmi sorpcije teških metala korišćenjem dve forme minerala apatita: sintetičkog hidroksiapatita (HAP) i prirodnog apatita iz ležišta Lisina kod Bosilegrada (LA). Karakterizacija materijala je izvršena korišćenjem metode difrakcije x-zraka. Utvrđeno je da je sintetički apatit (HAP) čist hidroksiapatit molekulske formule Ca10(PO4)6(OH)2, dok je prirodni apatit (LA) smeša minerala kvarca, muskovita i fluorapatita. Mehanizmi sorpcije izučavani su korišćenjem teorijskog modela stabilnosti čvrste faze, kao i eksperimentalnim proučavanjem sorpcije olova iz vodenog rastvora. Teorijski matematički model stabilnosti čvrste faze baziran je na izračunavanju jon-jon interakcionih potencijala. Ovaj model upotrebljen je za procenu stabilnosti čvrste faze nastale reakcijom zagađujućih materija sa prirodnim i sintetičkim apatitom. Primenjeni model omogućava preliminarni izbor najpogodnijeg aditiva za imobilizaciju teških metala u zagađenom zemljištu ili podzemnim vodama sa stanovišta stabilnosti novonastale čvrste faze. Detaljno su razmotreni sledeći sistemi: Cd/HAP, Pb/HAP, Pb/prirodni apatiti i As/HAP. Na osnovu prikazanih rezultata predloženi su dominantni mehanizmi u procesima sorpcije zagađujućih materija u ispitivanim sistemima. U radu su izvršena eksperimentalna ispitivanja i modelovanje kinetike sorpcije olova iz vodenih rastvora korišćenjem prirodnog i sintetičkog apatita na tri temperature. Za modelovanje eksperimentalnih podataka korišćeni su kinetički modeli pseudo-prvog i pseudo-drugog reda. Utvrđeno je da model pseudo-drugog reda dobro opisuje kinetiku sorpcije olova u oba ispitivana sistema. Takođe su izvršena eksperimentalna ispitivanja adsorpcionih izotermi olova na hidroksiapatitu i prirodnom apatitu. Za analizu sorpcionih podataka korišćeno je pet modela adsorpcionih izotermi. Na osnovu primene ANOVA statističke analize utvrđeno je da Freundlich-ova adsorpciona izoterma najbolje opisuje eksperimentalne podatke u oba sistema. Analiza s, In this work, the mechanisms of heavy metal sorption by two forms of mineral apatite were studied. The materials used include synthetic hydroxyapatite (HAP) and natural apatite from Lisina ore deposit (LA). The materials were characterized by x-ray diffraction. It was shown that synthetic apatite is pure hydroxyapatite, with molecular formula Ca10(PO4)6(OH)2, while natural apatite is a mixture of three minerals: quartz, muscovite and fluorapatite. The mechanisms were investigated using theoretical model of the solid matrix/impurity system stability as well as by experimental investigations of dissolved Pb sorption by HAP and LA. The theoretical model of the solid matrix/impurity system stability is based on ion-ion interaction potential calculation. This model was used to estimate the stability of the solid phase obtained by the reaction of heavy metals with synthetic and natural apatite. The applied model can be used for pre-selection of the most suitable amendment for heavy metal immobilization in polluted soils and ground water, based on the stability of the newly formed solid phase. The following systems were investigated in detail: Cd/HAP, Pb/HAP, Pb/natural apatites and As/HAP. Based on the results obtained, the dominant mechanisms involved in reactions in the investigated systems were suggested. In this work, experimental investigations and modeling of the kinetics of Pb sorption by natural and synthetic apatites were carried out at three temperatures. Two kinetic models were used: pseudo-first and pseudo-second order model. It was concluded that pseudo-second order model describes the kinetics of the processes in both systems best. Experimental investigations of the sorption isotherms were also carried out. Five sorption isotherms were used to model the experimental results. Using ANOVA statistical analysis it was concluded that Freundlich isotherm model described both systems with the greatest accuracy. Based on the analysis of all the results obtained, it

In this work, the mechanisms of heavy metal sorption by two forms of mineral apatite were studied. The materials used include synthetic hydroxyapatite (HAP) and natural apatite from Lisina ore deposit (LA). The materials were characterized by x-ray diffraction. It was shown that synthetic apatite is pure hydroxyapatite, with molecular formula Ca10(PO4)6(OH)2, while natural apatite is a mixture of three minerals: quartz, muscovite and fluorapatite. The mechanisms were investigated using theoretical model of the solid matrix/impurity system stability as well as by experimental investigations of dissolved Pb sorption by HAP and LA. The theoretical model of the solid matrix/impurity system stability is based on ion-ion interaction potential calculation. This model was used to estimate the stability of the solid phase obtained by the reaction of heavy metals with synthetic and natural apatite. The applied model can be used for pre-selection of the most suitable amendment for heavy metal immobilization in polluted soils and ground water, based on the stability of the newly formed solid phase. The following systems were investigated in detail: Cd/HAP, Pb/HAP, Pb/natural apatites and As/HAP. Based on the results obtained, the dominant mechanisms involved in reactions in the investigated systems were suggested. In this work, experimental investigations and modeling of the kinetics of Pb sorption by natural and synthetic apatites were carried out at three temperatures. Two kinetic models were used: pseudo-first and pseudo-second order model. It was concluded that pseudo-second order model describes the kinetics of the processes in both systems best. Experimental investigations of the sorption isotherms were also carried out. Five sorption isotherms were used to model the experimental results. Using ANOVA statistical analysis it was concluded that Freundlich isotherm model described both systems with the greatest accuracy. Based on the analysis of all the results obtained, it, U ovom radu izučavani su mehanizmi sorpcije teških metala korišćenjem dve forme minerala apatita: sintetičkog hidroksiapatita (HAP) i prirodnog apatita iz ležišta Lisina kod Bosilegrada (LA). Karakterizacija materijala je izvršena korišćenjem metode difrakcije x-zraka. Utvrđeno je da je sintetički apatit (HAP) čist hidroksiapatit molekulske formule Ca10(PO4)6(OH)2, dok je prirodni apatit (LA) smeša minerala kvarca, muskovita i fluorapatita. Mehanizmi sorpcije izučavani su korišćenjem teorijskog modela stabilnosti čvrste faze, kao i eksperimentalnim proučavanjem sorpcije olova iz vodenog rastvora. Teorijski matematički model stabilnosti čvrste faze baziran je na izračunavanju jon-jon interakcionih potencijala. Ovaj model upotrebljen je za procenu stabilnosti čvrste faze nastale reakcijom zagađujućih materija sa prirodnim i sintetičkim apatitom. Primenjeni model omogućava preliminarni izbor najpogodnijeg aditiva za imobilizaciju teških metala u zagađenom zemljištu ili podzemnim vodama sa stanovišta stabilnosti novonastale čvrste faze. Detaljno su razmotreni sledeći sistemi: Cd/HAP, Pb/HAP, Pb/prirodni apatiti i As/HAP. Na osnovu prikazanih rezultata predloženi su dominantni mehanizmi u procesima sorpcije zagađujućih materija u ispitivanim sistemima. U radu su izvršena eksperimentalna ispitivanja i modelovanje kinetike sorpcije olova iz vodenih rastvora korišćenjem prirodnog i sintetičkog apatita na tri temperature. Za modelovanje eksperimentalnih podataka korišćeni su kinetički modeli pseudo-prvog i pseudo-drugog reda. Utvrđeno je da model pseudo-drugog reda dobro opisuje kinetiku sorpcije olova u oba ispitivana sistema. Takođe su izvršena eksperimentalna ispitivanja adsorpcionih izotermi olova na hidroksiapatitu i prirodnom apatitu. Za analizu sorpcionih podataka korišćeno je pet modela adsorpcionih izotermi. Na osnovu primene ANOVA statističke analize utvrđeno je da Freundlich-ova adsorpciona izoterma najbolje opisuje eksperimentalne podatke u oba sistema. Analiza s

Byla studována interakce kolagenních vláken kolagenu I s anionickými surfaktanty dodecylbenzensulfonanem sodným (SDBS), dodecylsulfátem sodným (SDS) a jejich směsmi při pH=6, dvou různých iontových silách (I=0,06 mol.l-1a I=0,4 mol.l-1) a laboratorní teplotě. Surfaktanty a jejich směsi byly charakterizovány kritickou micelární koncentrací (c.m.c.), složením směsných micel a interakčním faktorem ? podle Rubingha. Závislost c.m.c. na složení směsi má při vysoké I opačný charakter, což dokumentuje větší vliv přidaného elektrolytu na chování SDS než SDBS. Interakce byla hodnocena vázacími isothermami a stanovením hmotnostního stupně zbotnání ?m. Navázané množství je závislé jednak na složení směsi, jednak na iontové síle. Samotný SDS a směsi s jeho vyšším obsahem se váží více než SDBS (cca 150 % vzhledem k množství SDBS). Zvýšená iontová síla prostředí zvyšuje navázané množství přibližně stejně bez ohledu na složení sorbátu. I složení směsí po interakci s vlákny se výrazněji od původního složení nemění. Zbotnání vláken je ovlivněno složením botnací směsi obdobně jako v případě vázání. Se zvyšujícím se navázaným množstvím surfaktantů se zvyšuje. Zvýšená iontová síla působí proti botnání kolagenu a při dané iontové síle (I=0,4 mol.l-1) dosahuje botnání polovičních hodnot. V obou případech existují charakteristické koncentrace obou surfaktantů a jejich směsí (cs~0,5-1,0 mmol.l-1), které nezpůsobují botnání. Předpokládá se, že toto rozmezí koncentrací odpovídá množství surfaktantů vázaných na kolagen elektrostatickými silami a tedy přechodnému zvýšení hydrofobnosti vláken., Study focused on interaction of collagen fibres of collagen I with anionic surfactants sodium dodecylbenzene sulphonate (SDBS), sodium dodecyl sulphate (SDS) and their mixtures at pH=6, at two ionic strengths (I = 0.06 mol L-1 and I = 0.4 mol L-1) and laboratory temperature. Surfactants and their mixtures were characterised by their critical micelle concentration (c.m.c.), composition of mixed micelles and interaction factor ? according to Rubingh. Dependency of c.m.c. on mixture composition has an opposite tendency at both ionic strengths, which proves the greater influence of added electrolyte on behaviour of SDS than of SDBS. Interaction was evaluated by means of binding isotherms and mass swelling degree ?m. The bound quantity partly depends on mixture composition, partly on ionic strength. SDS and mixtures containing its greater quantities are bound more than SDBS (approx. 150% related to SDBS). Increased ionic strength of the environment increases bound quantity in approximately same manner, heedless of adsorbate composition. Even composition of the mixture after interaction with fibres does not markedly alter from initial composition. Fibre swelling is affected by composition of swelling mixture similarly to binding ? it increases with growing quantity of surfactants. Greater ionic strength acts against collagen swelling, and at given ionic strength (I = 0.4 mol L-1) swelling attains half values compare to swelling at low ionic strength (I=0.06 mol.L-1). There are characteristic concentrations of both surfactants and their mixtures (cs ~ 0.5-1.0 mmol L-1) that do not produce swelling. It is assumed that this range of concentrations corresponds to amount of surfactants bound to collagen through electrostatic forces and thus to temporary increase in fibre hydrophobity.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.

Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý., Increasing demands for low heat losses and energy intensity of a building influence energy calculations. Higher demands are placed on the accuracy of the calculations. An important part of the thermal engineering calculations is the determination of the correct boundary conditions. An important input factor is primarily the indoor and outdoor environment, and temperature is the most important parameter for these types of enviromnent. It is not always the temperature of the external environment, but the environment that is adjacent to the soil or to unheated or differently heated spaces. The possibilities of modeling temperatures below the object are described in the standard ČSN EN ISO 10211. This standard specifies details for a geometric model for the numerical calculation of heat flows to assess the total heat loss of buildings or parts thereof, as well as to derive linear and point heat transfer factors. Furthermore, to calculate minimum surface temperatures to assess the risk of surface condensation and to determine the surface temperature factors. These are two different computational models. Therefore, it would be appropriate to simplify these calculations by simplifying the boundary conditions, namely to conduct an isotherm at a certain level below the terrain, which will be considered as a boundary condition, which is also based on long-term experience with "frost-free" depth. This calculation would be unambiguous, clear and simple.