Search

Prace byla zaměřena na hodnoceni průběhu posklizňoveho dozravani u osmi odrůd sladovnickeho jecmene jarniho registrovaných v Ceske republice. Byly sledovany parametry kliceni (energie, rychlost, index, průměrný cas a homogenity kliceni) v průběhu 3., 6., 9. a 12. týdne. Ziskane udaje byly vloženy do vztahu k fenologickým fazim a průběhu pocasi za roky 2005-2008. Sledovane parametry kliceni byly nejvice ovlivněny lokalitou (od 20 % do 60 %) a výrazně meně rocnikem (14 %-30 %). Odrůda ovlivňovala parametry kliceni maximalně z 15 %. Byly zjistěny výrazne meziodrůdove rozdily v delce a intenzitě posklizňoveho dozravani. Calgary byla odrůdou s nejdelsi urovni posklizňoveho dozravani ve sledovanem souboru osmi odrůd a odrůda Diplom měla nejkratsi dobu posklizňoveho dozravani. Podařilo se prokazat, že delka a intenzita posklizňoveho dozravani byla ovlivněna spolecným působenim průměru sražek a průměrem teplot.

K ziskani rychle informace o extraktu zrna jecmene je použivan vztah podle Bishopa, který byl ziskan experimentalně a pro potřeby moderniho sladovnictvi byl několikrat modifikovan. Stanoveni přesneho obsahu extraktivnich latek zrna je casově narocne a provadi se po sladovani zrna v kongresni sladině dle metodiky EBC 4.5.1. Cilem teto prace bylo stanovit extrakt přimo v zrnu jecmene jarniho pomoci enzymatických preparatů na bazi proteas, celulas, xylanas, β-glukanas a amylas. Tyto enzymy rozkladaji jednotlive složky zrna podobným způsobem jako přirozene enzymy ve sladu, proto neni nutne zrno sladovat. Zrno jecmene neobsahuje potřebne enzymy pro rozklad obsahových latek zrna. Připrava jecneho sladu s aktivnim enzymatickým aparatem trva v mikrosladovně přibližně 10 dni. Firma GENENCOR International® vyrabi kompletni sadu enzymů pro rozklad extraktivnich latek obilneho zrna. Jako nejvýhodnějsi bylo experimentalně ověřeno pořadi enzymů celulasa - xylanasa - β-glukanasa - α-amylasa - β-amylasa spolecně s proteasou. Aplikaci těchto enzymů do roztoku s obsahem rozemleteho zrna (tzv. hrube mleti) a jeho filtraci vznikne sladina, ktera je svým složenim podobna konvencni sladině ziskane ze sladu. Použitim faktoru 1,13 je dosaženo korekce na hodnoty bližici se hodnotam extraktu v moucce dle EBC.

V letech 2005-2008 byl sledovan vliv listove aplikace zinku (0,5 kg.ha-1 v DC 31 a 55 ve formě hnojiva Zinran s obsahem siranu a oxidu zinecnateho - 19,8 a 52,3 %) na velikost kořenoveho systemu rostlin (měřena jeho elektricka kapacita v DC 23 a 57), výnos a kvalitu zrna a průběh kvaseni sladiny u sesti odrůd jecmene jarniho (Bojos, Jersey, Kompakt, Malz, Sebastian, Tolar). V působeni zinku na rozvoj kořenoveho systemu se prokazaly odrůdove diference. Výnos zrna se po aplikaci zvýsil v průměru o 3 %, vzrostl podil přepadu zrna na sitě 2,5 mm (o 9 %) a hmotnost tisice zrn (o teměř 2 %). Aplikace zinku vedla k vyssi synteze skrobu v zrnu, hodnoty obsahu extraktu narostly o 0,3-0,5 %. Po osetřeni porostů zinecnatým hnojivem se zvýsil obsah nativniho obsahu zinku v zrnu o 3-11 %. Výnosem zrna jecmene bylo průměrně odcerpano 143 g.ha-1 zinku (od 126 g.ha-1 - Kompakt do 159 g.ha-1 - Bojos). Vyssi odběr zinku byl zaznamenan u porostů po foliarni aplikaci zinecnateho hnojiva (o 10-17 %). Byla prokazana negativni korelace obsahu zinku s obsahem N latek v zrnu (od r = -0,274 do -0,525**) a pozitivni vztah tohoto mikroelementu s obsahem skrobu (r = 0,014 až 0,367*). Pozitivni zavislosti byly zjistěny ve vztahu obsahu zinku a friability (r = 0,329*-0,691***), resp. USJ (r = 0,274-0,603***), negativni naopak k obsahu β-glukanů v zrnu (r = -0,265 až -0,521**). U variant hnojených zinkem byly prokazany rychlejsi procesy fermentace sladiny v prvnich 24 hodinach (o 1-1,5 %), na výsledne hloubce prokvaseni se tato skutecnost neprojevila (diference mezi kontrolni a osetřenými variantami byla 0,1 %).

V ramci ctyřletých maloparcelnich polnich pokusů byl ověřovan vliv aplikace dusikatých hnojiv se sirou na vybrane parametry kvality zrna jecmene a sladu se zaměřenim na tvorbu prekurzorů dimethylsulfidu (PDMS). Kombinace nižsi davky dusiku (30 kg.ha-1) se sirou zvysovala výnos zrna průměrně o 0,2-0,34 t.ha-1; u vyssi davky dusiku (50 kg.ha-1) aplikovane spolecně se sirou narostl výnos v průměru o 0,1-0,2 t.ha-1. Potvrdil se přiznivý vliv aplikovane siry na kvalitu zrna. Sira při nižsi urovni hnojeni dusikem přispěla ke zvýseni výtěžnosti sladařsky využitelneho zrna (92,5-94,2 %), stabilizovala obsah skrobu v zrnu jecmene, nevedla ke zvysovani obsahu N latek v zrnu a nezvysovala obsah PDMS ve sladu, naopak při vyssich davkach dusiku je snižovala.